Markéta Pilátová: Tsunami blues. O ztrátě mládí a iluzí, o českých stopách na Kubě i o cestě k novému životu

Spisovatelka, překladatelka a novinářka Markéta Pilátová (1973) vystudovala romanistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde pak šest let působila jako odborná asistentka. Dva roky pracovala jako lektorka na katedře slavistiky ve španělské Granadě.

V roce 1997 odjela do Mexika na stáž, během níž překládala román mexické spisovatelky N. Lazo do češtiny a psala doktorskou práci z lingvistiky. Později procestovala jako novinářka řadu latinskoamerických zemí. Románová prvotina Markéty Pilátové s názvem Žluté oči vedou domů čerpá z autorčina pobytu v Brazílii, kde učila česky potomky českých emigrantů.

Čtěte také

Markéta Pilátová: Na cestě

Dokonalá a blízká znalost prostředí inspirovala autorku k napsání sedmi povídek pro pořad Příběhy z konce světa z vltavského cyklu Pokračování za pět minut. Pro Český rozhlas Vltava napsala i povídku Dlužníci upíra, inspirovanou pobytem na Kubě, kam se dostala jako účastnice humanitární mise. V roce 2009 vyšel autorčin druhý román Má nejmilejší kniha, jemuž byl věnován rozhlasový pořad Schůzky s literaturou (2010).

Kubánské zkušenosti a kontakty posloužily jako inspirace při psaní třetího románu s názvem Tsunami blues (Torst 2014). Příběh je zasazen do současnosti, ale jeho kořeny spočívají hluboko ve 20. století: Mladá trumpetistka Karla přijde v roce 2004 v Thajsku kvůli vlnám tsunami o rodiče i o schopnost hrát a komponovat hudbu. Díky kubánskému emigrantovi Lázarovi se Karla naučí španělsky.

Znalost španělštiny jí pak umožní vyrazit se stárnoucí hispanistkou Jenůfou, jejíž život skrývá nejedno dávné tajemství, na dobrodružnou výpravu na Kubu. Cesta, jejímž cílem je podpora odpůrců totalitního režimu, se nevyvíjí dobře a na scénu vstupují mocné stíny minulosti...

Autorka osvědčila vynikající znalost každodenního kubánského života a dokázala vytvořit dobře promyšlenou zápletku s prvky špionážního románu.