Malý krůček pro člověka a velký skok pro lidstvo. Jak o přistání na Měsíci vysílal rozhlas?
Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 51 let. V přímém přenosu ho sledovaly snad všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.
Konspirační teorie i lunární vize. Před 51 lety člověk poprvé přistál na Měsíci
Jaké konspirační teorie se kolem přistání na Měsíci za ty roky vyrojily? Bude někdy možná těžba surovin na naší přirozené družici? A co měsíční turistika nebo pěstování rostlin?
Letem Apollo 11 vyvrcholily kosmické závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Posádku americké lodě Columbia tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Hlavním úkolem bylo přistát na Měsíci a hlavně se zase vrátit zpátky.
Jejich mise začala 16. července 1969 středoevropského času na mysu Canaveral na Floridě. Cesta Columbii trvala asi tři dny, 19. července dorazila vesmírná loď a její tříčlenná posádka k Měsíci. Další den přišel na řadu hlavní úkol.
Armstrong řídil modul při přistání ručně
Přistání na Měsíci se bez komplikací neobešlo. Automatika selhala a velitel Neil Armstrong musel lunární modul pilotovat ručně. „Eagle“ i tak přistál na určeném místě v Moři klidu úspěšně. Samotný výstup na Měsíc astronauti naplánovali na druhý den.
Většina světových televizních i rozhlasových stanic historický okamžik vysílala v přímém přenosu díky kamerám v modulu. Před čtvrtou hodinou ráno středoevropského času velitel mise Neil Armstrong otevřel dveře do nového světa a po několika nejistých pohybech se jeho noha dotkla měsíčního prachu.
Astronauti měli za úkol fotografovat, filmovat nebo rozmístit vědecké přístroje. Vzorky hornin sbírali do dvou speciálních boxů. Na měsíčním povrchu strávili něco přes dvě hodiny.
Nebezpečný start z Měsíce byl bez komplikací
Úspěšný byl i start zpátky na oběžnou dráhu. Jednalo se nejnebezpečnější část výpravy. Motor lunárního modulu musel bezchybně fungovat přibližně sedm minut, aby Armstronga s Aldrinem vynesl do správné výšky. Pokud by se motor porouchal, nebyla za něj náhrada a astronauti by zůstali na Měsíci.
Všechno šlo podle plánu a pilot mateřské lodi Michael Collins úspěšně posádku lunárního modulu vyzvedl. Američtí hrdinové se na naší planetu vrátili 24. července 1969. Jediná potíž při přistání byla, že kabina se při dopadu na hladinu oceánu otočila. Prvních několik minut po návratu na Zemi tak musela trojice astronautů strávit hlavou dolů.
Ani objímání s rodinami, přáteli a kolegy se po návratu nekonalo. Všechny tři astronauty čekala třítýdenní karanténa. Pravděpodobnost sice nebyla veliká, ale panovaly obavy z mimozemské infekce. Nákaza se nepotvrdila a vítací turné v největších amerických městech mohlo začít.
Klíčové okamžiky velké události přibližuje prostřednictvím dobového rozhlasového vysílání další pořad z cyklu Archiv Plus.
Související
-
Jaro 1969 aneb Docela obyčejné dny. Jak tehdy vypadal každodenní život?
Jaro roku 1969. Normalizace se rozběhne na plné obrátky. Lidé přesto dál chodí do práce, nakupují a jezdí na dovolenou. Jak vypadal každodenní život?
-
Grygar: 51 let od přistání člověka na Měsíci je ve vědění lidstva obrovský rozdíl
Úžas a i v dnešním měřítku neskutečnou míru pozornosti vyvolal vstup prvního (a pak i druhého) muže na Měsíc. Psal se 20. červenec 1969, kdy Apollo 11 přistálo.
-
Z výsledků programu Apollo čerpáme dodnes, říká popularizátor kosmonautiky
Dodnes se pořád ozývají konspirátoři, kteří nevěří, že se přistání vůbec kdy stalo. Proč? Poslechněte si Vinohradskou 12 s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
