Malvína Schalková – odvážná malířka trýznivého života v terezínském ghettu

Narodila se v roce 1882 v Praze. Na mnichovské Dámské akademii umění vystudovala malířství, ve kterém se později soukromě zdokonalovala ve Vídni. Bratr její matky, bankéř a průmyslník Joseph Simon, jí zde zřídil ateliér.

Velké uznání získala v roce 1937, když tady uspořádala výstavu ženských portrétů. Kromě nich malovala také ženské akty, interiéry, zátiší i kytice. Kvůli židovskému původu ale musela Schalková o rok později Vídeň opustit.

Před nacistickou perzekucí utekla k bratrovi do Litoměřic. Po okupaci Sudet se odstěhovala do Prahy. V únoru 1942 byla zatčena a deportována do koncentračního tábora v Terezíně.

Ani tady malovat nepřestala. Věrně zachycovala každodenní život obyvatel ghetta. Její kresby a akvarely byly střízlivě realistické a plné detailů. Po válce se jich dochovala 140, což je považováno za zázrak. Část si ponechala rodina, zbytek je uchován v kibucu Bojovníků ghetta v Izraeli.

Malvína Schalková v terezínském ghettu odmítla portrétovat kolaborujícího lékaře Otto Reinische. Některé prameny uvádějí, že právě kvůli tomu nakonec skončila v Osvětimi, odkud se už nevrátila. Datum její smrti není známé.