Malebný Levín láká turisty. Nejen kvůli hrnčířské historii a tajemnému „kocourovi“
Městys Levín leží zhruba 6 kilometrů severozápadně od Úštěka. Nejstarší historické zprávy o Levínu sahají k roku 1352, pravděpodobně ale k založení obce došlo mnohem dříve.
V 17. a 18. století tuto obec proslavila tzv. „levínská“ keramika. Za místním kvalitním jílem se sem sjížděli keramici a hrnčíři ze všech stran. Dá se říct, že v té době byl v Levíně „co dům, to hrnčířská dílna“.
Později, v 19. století, po vyčerpání kvalitních ložisek jílu, se místní výroba jen těžko přizpůsobovala rostoucí konkurenci tovární produkce a sláva levínských hrnčíren začala pozvolně upadat.
Svůj malebný ráz si ale Levín udržel dodnes. Mezi městskou i venkovskou architekturou vyniká uprostřed náměstí původně středověký kostel ve tvaru rotundy. Proslavil se zazděným svorníkem s dodnes neobjasněným a tajemným reliéfem, známým jako „levínský kocour“. Levínští keramici ho v dnešní době na četná přání turistů zobrazují na kachle nebo hrnky.
Zdejší příjemná a poklidná atmosféra byla mimo jiné zvěčněna ve známém filmu „Páni kluci“, který se zde natáčel.
Pokud se vydáte do Levína na návštěvu, neměli byste vynechat výstup na horu Sedlo. Další zajímavostí v blízkém okolí je například starobylé hradiště nad osadou Hradec se stavbou mauzolea Josefa Schrolla z konce 19. století.
Související
-
V Levíně u Úštěku po letech začala fungovat historická pec na...
Keramika k Levínu u Úštěku na Litoměřicku patří. Hrnčířská tradice provází starobylé městečko už dlouhých šest set let. A stále žije, i když už ne tolik jako dřív. ...
-
Levín: Upírská historie a tajemný kocour
Tajemná kamenná deska za oltářem levínského kostela a hrůzostrašná historie o upírce Brodce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
