Májová „stužkovaná“ eta Akvarid: Procházka květnovou oblohou

Jedna z mnoha fotografií jádra Halleyovy komety
Jedna z mnoha fotografií jádra Halleyovy komety

Spirální galaxie M83 v Hydře, viditelnost planet a meteory z ohonu Halleyovy komety.

V průběhu celého roku se na obloze vystřídají všechna souhvězdí severní oblohy a dokonce i některé části oblohy jižní. Zahlédneme například malý kousek souhvězdí Kentaura. Z naší zeměpisné šířky dohlédneme na jih jen ke hvězdám s deklinací kolem –50,5 stupně. Ty nejjižněji položené však zaniknou v oparu nad obzorem.

K orientaci na jarní májové obloze nám pomůže trojúhelník z hvězd Regulus ve Lvu, Spika v Panně a Arktur v Pastýři. Pod ojí Velkého vozu najdeme dvě hvězdy Honících psů. Nad Pannou tvoří shluk hvězd Vlasy Bereniky. Jižním obzorem se vine předlouhá, přesto však nenápadná Hydra, která končí u Raka.

Jižní větrník v Hydře

Právě v Hydře, nebo přesněji na rozhraní Hydry a Kentaura, najdeme mj. jednu z nejjasnějších a také nejkrásnějších galaxií označenou v Messierově katalogu objektů hlubokého vesmíru jako M83. Mlhavý obláček 8. magnitudy uvidíme i v triedru nízko nad jižním obzorem; podrobnosti však rozliší až větší dalekohled.

Jde o velkou spirální galaxii, která dosahuje v průměru asi jedné třetiny naší Galaxie. Kvůli široce rozevřeným spirálním ramenům se jí někdy přezdívá Jižní větrník. Vzdálená je přibližně 12 milionů světelných let.

Spirální galaxie M83

Planety a meteory

Podobně jako v dubnu uvidíme v květnu jen tři ze sedmi planet – Mars, Jupiter a Saturn. Ostatní jsou kvůli své poloze nepozorovatelné. Mars můžeme spatřit v souhvězdí Býka, v polovině května přejde do Blíženců a vidět bude večer nad severozápadním obzorem. Jupiter svítí po většinu noci nad jihem stále v souhvězdí Hadonoše. Viditelnost Saturnu v souhvězdí Střelce se postupně zlepšuje, můžeme jej spatřit nad jihojihovýchodním až jižním obzorem v druhé polovině noci.

Z úkazů nám noční obloha nabídne 6. května „stužkovanou“, o kterou se postará meteorický roj eta Akvarid. V maximu by mělo padat kolem 50 velmi rychlých meteorů za hodinu. Jejich zdrojem jsou částice ohonu Halleyovy komety, se kterými se Země každoročně potkává. Měsíc nebude v tu dobu rušit svým svitem.

Měsíční setkání

Z řady květnových konjunkcí uvidíme jen pozůstatky v podobě přiblížení některých těles, např. 19.–21. května pěkné seskupení Měsíce, hvězdy Antares a Jupiteru, nebo 22. května v druhé polovině noci Měsíc u Saturnu.

Májovou Procházku oblohou zakončíme tradičně přehledem fází Měsíce. 4. května nov, 12. května první čtvrť, 18. května úplněk a 26. května poslední čtvrť. Toť vše. Přejeme hezké májové dny a ničím nerušenou podívanou!