Majestátní jeřáb oskeruše. Starodávný strom může nést stovky kilogramů plodů
Jeřáb oskeruše patří k poměrně vzácným dřevinám, jelikož u nás najdete necelých 800 vzrostlých stromů. Nejvíc jich je na Moravě a pár také v Českém Středohoří. Ovocný listnatý strom dorůstá zhruba 15 metrů. Pokud v lese musí bojovat o světlo, dokáže protáhnout korunu až do výšky 30 metrů.
Roste-li jeřáb oskeruše osamoceně, korunou může dosáhnout do šířky až 20 metrů. Ještě úctyhodnější je ale jeho dlouhověkost. V našich klimatických podmínkách může růst 200 až 300 let, jižní Evropa má jedince staré i 600 let.
Podmínky pěstování
Oskeruše má sice ráda teplo, ale je mrazuvzdorná, vydrží i minus 25-30 stupňů. Snáší i exhalace. Má ráda sušší slunné stanoviště s dostatkem živin. Na živinách záleží i přírůstky a plodnost. Vzhledem k dosahovanému věku není divné, že první plody se objeví třeba až po deseti, patnácti nebo i více letech. Oskeruše je samoopylující, stačí tedy jeden strom. Při výsadbě počítejte se značným nárůstem, zvolte prostor asi jako pro ořešák. Průklest je zapotřebí jen občas. V mládí dopřejte oskeruši zálivku i přihnojení.
Plody
Doba dozrávání panuje zhruba od září do října, plody jsou tvarově podobné malým hruštičkám v žluto nebo zelenohnědé barvě a líčko obrácené ke slunci se vybarví oranžově až červeně. V našich podmínkách dorůstají plody váhy kolem 10 gramů.
Údaje o výnosu jsou různé. Vzrostlý strom může dát až několik set kilogramů, ale také přijde rok, kdy nebude úroda žádná. A vzhledem k velikosti stromu se oskeruše nečešou, ale sbírají, až začnou samy opadávat.
Využití
Plody oskeruše se vyplatí nechat před konzumací uležet, až naberou hnědavý odstín a tzv. hniličkovatí. Dají se jíst syrové a chutnají výtečně. Pokud je úroda větší, můžou se zpracovat na marmelády nebo sušit. S oblibou se z plodů také zpracovává likér nebo pálenka oskerušovice.
Mají i léčivé účinky. Zatímco syrové plody projímají, sušené naopak staví. Při nachlazení se doporučuje macerovat v pálence bylinky, přisladit medem a pak užít.
Zajímavé je i dřevo, které patří k nejtěžším, je pěkně zbarvené i prokreslené. Využívá se na výrobu nábytku, zejména na intarzie. Najdeme ho i na některých hudebních nebo mechanických nástrojích, které potřebují pevné dřevo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.