Lymeská borelióza, další nepříjemné „dárečky“ od klíšťat a sluch jako druhý z Desatera smyslů aneb Dobře poslouchejte!

4. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klíšťata, zkumavka, výzkum, věda, encefalitida, borelióza, ilustrační
0:00
/
0:00

Nakažená klíšťata, lymeská borelióza a další nepříjemnosti (4:24) – Procházka říjnovou oblohou (19:08) – Desatero smyslů, 2. část: Dobře poslouchejte! (25:11)

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme o ničivých následcích a zároveň i prospěšnosti výbuchu sopky na ostrově La Palma pro mořský ekosystém, zmíníme se o průzkumu Barthúské studny, přírodního závrtu v jemenské poušti, považovaného místními za bránu do pekla, a ve stručnosti popíšeme odyseu hliněné tabulky se záznamem části „Eposu o Gilgamešovi“ z Iráku přes Washington znovu do Iráku; také se dozvíte, jak jsou podle nových expertiz staré zkamenělé otisky lidských chodidel v národním parku White Sands v Novém Mexiku a zastavíme se u nálezu hromadného křižáckého hrobu v libanonské Sajdě.

Klíšťata a lymeská borelióza

Klíště

Je obecně známo, že od klíšťat se člověk může nakazit především lymeskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ať tak, či tak, nejedná se o nic příjemného. Zatímco proti klíšťové encefalitidě můžete sebe i své blízké chránit účinným očkováním, proti borelióze vás pořád ještě žádné očkování neochrání. Pokud se jí nechcete nakazit, musíte se bránit před jejími přenašeči – a těmi jsou pouze klíšťata. I to je jeden z důvodů, proč jsme následující rozhovor věnovali takřka výhradně lymeské borelióze a nepříjemnostem, které jsou s touto nemocí spjaté.

Co lymeskou boreliózu způsobuje? Na to jsme se ptali Kateřiny Kybicové, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu v Praze. Podle čeho člověk sám na sobě pozná, že přeci jen měl tu smůlu, a lymeskou boreliózou se nakazil? Jaké jsou první příznaky nemoci? Může se člověk nakazit i po útoku jiného parazita, než je právě klíště? Mohou borélie přenášet třeba komáři nebo jiný bodavý hmyz?

Desatero smyslů, 2. část: Dobře poslouchejte!

Sluch (ilustrační foto)

Jak lidé a zvířata vnímají okolní svět? Náš podzimní seriál inspiroval svou knihou Desatero smyslů odborník na biotechnologie a známý popularizátor vědy profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Před týdnem jsme si řekli, že základních smyslů, o kterých se běžně učíme ve škole, je sice pět – zrak, sluch, čich, chuť a hmat, ale ty ve skutečnosti představují jen malý výsek z pestré palety smyslů, kterými jsou živočichové (včetně nás lidí) vybaveni. Jaroslav Petr pro začátek vyzdvihl význam polohocitu, který umožňuje vnímat v jaké poloze se naše tělo nachází, a také smyslu pro vnímání pohybu. Pak jsme se věnovali zraku, a ještě chvilku v tom budeme pokračovat, než náš zájem přesuneme ke sluchu.

Proč mají kalmaři oči velké jako basketbalový míč? Jakou roli hraje vnímání zvuků u nás a u zvířat? Lišíme se nějak? Existují i nějaká tichá zvířata, která nevydávají vůbec žádné zvuky – třeba v moři? O tichém člověku se říká, že „mlčí jako ryba“. Známý oceánograf a ochránce přírody Jacques-Yves Cousteau dokonce pojmenoval svůj první film a také knihu o světě pod mořskou hladinou „Svět ticha“. Sám ale musel vědět, že pod hladinou žádné ticho není. Jaroslav Petr to potvrzuje.

Spustit audio

Související