Loreta v České Lípě stojí v areálu bývalého kláštera. Je výjimečná dochovaným vybavením
Mezi nejvýznamnější památky v České Lípě na severu Čech patří bývalý augustiniánský klášter, který je dnes sídlem Vlastivědného muzea a galerie. Klášter založil roku 1627 Albrecht z Valdštejna. Výstavba rozsáhlého komplexu trvala téměř 140 let. Na konci 17. století v něm byla vybudována kaple Panny Marie Loretánské. Založena byla roku 1698 hrabětem Karlem Ferdinandem z Valdštejna a jeho manželkou rozenou Harrachovou. Proto je nad vchodem alianční znak obou rodů.
„Loretánská kaple neboli Svatá chýše má být kopií domku, který stával kdysi v Nazaretě a ve kterém žila Panna Marie a vychovávala tam Ježíška,“ vysvětluje historik Jan Rucz. U kopií Loret přitom nejde ani tak o vnější vzhled stavby jako o vnitřní podobu. „Jedná se o jednu jednoduchou místnost, ve které můžeme vidět třeba bývalé svaté ohniště, což jsou vlastně historická kamna, kde údajně Panna Marie vařila,“ dodává historik.
Českolipská Loreta je výjimečná svojí výzdobou. „Jsou tu věci navíc, které jinde nenajdeme. Loretánské kaple byly často vybavovány poměrně honosně, s různými ostatky svatých a liturgickými předměty, ale ty se postupem času poztrácely nebo rozkradly. Českolipská loretánská kaple má to obrovské štěstí, že zde vše zůstalo,“ doplňuje Jan Rucz.
Stěny Lorety pokrývají fragmenty zobrazující výjevy ze života Panny Marie. Dominantou interiéru je její socha z lipového dřeva, vyrobená na zakázku v italském městě Loreto. Ambit neboli ochoz s otevřenými okny, který kapli obklopuje ze všech stran, byl postaven v letech 1725 až 1730. V jeho rozích stály kaple, po celém ochozu byly umístěné lavice a zpovědnice. Ambit sloužil především k rozjímání a přípravě na slavnostní mši v Loretě. A samozřejmě i jako přístřešek pro poutníky.
Po vyhnání augustiniánů v roce 1950 sloužil klášter jako internát učiliště automobilových opraven. Loreta se naštěstí stala pobočkou českolipského muzea, jakýmsi skladovým prostorem.
„V minulosti byly ty zdobné věci pravděpodobně sejmuty, ale naštěstí ponechány zde. V průběhu dalších let sem naši předchůdci už jenom ukládali další věci, takže se z toho stalo skutečně skladiště. A naštěstí nikoho ani nenapadlo, že by tady ta uložená výbava mohla být kompletní, protože jinak by nejspíš došlo k jejímu rozkradení,“ popisuje ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček záchranu vybavení českolipské Lorety.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
