Lišejníky, tajemní jedlíci a zkamenělé bakterie: hledání života na Marsu a peníze za Přemyslovců
Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)
V úvodním přehledu zajímavostí se vydáme na Filipíny, kde se po velkém zemětřesení zvedlo mořské dno a odhalilo korálové útesy, upozorníme na výskyt jedovatého čtverzubce stříbropásého, ryby původem z Indického oceánu a Pacifiku, ve východním Středomoří, povíme si, co prozradily obojky s vysílačkou o chování koček divokých v naší přírodě, zmíníme se o nálezu plže s levotočivou ulitou na Liberecku a nahlédneme do nor pravěkých veverek, uchovaných v kanadském permafrostu.
Omyly a hádanky o životě na Marsu
Žijí na Marsu nějací Marťané? Inteligentní bytosti, kterých bychom se měli bát nebo se s nimi naopak přátelit? Kolem této otázky se na přelomu 19. a 20. století rozvinula živá debata. Mohl za ní údajný objev marsovských kanálů, dlouhých lineárních útvarů, které jako první pozoroval Ital Giovanni Schiaparelli. Nejvíc je však zpopularizoval Američan Percival Lowell, který byl hlavním původcem myšlenky, že se jedná o obrovská vodní díla marťanské civilizace. Kanály však viděl pouze on sám a pár jeho příznivců. A tak došla odborná veřejnost k závěru, že jde o kombinaci optického klamu a přání, které se stalo otcem myšlenky.
Dnes už víme, že žádné kanály na Marsu skutečně nejsou. Ani civilizace, která by je mohla vytvořit. Úvahy o životě na Marsu však neutichly. V 50. letech minulého století přišel americký astronom William Sinton s tvrzením, že na Marsu sice zjevně není žádný inteligentní život, ale snad by tam mohla být alespoň nějaká vegetace. Třeba lišejníky. Jak na to přišel? O tom hovoří evoluční bioložka, popularizátorka vědy a spisovatelka Julie Nováková z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Další poprask přišel v druhé polovině 70. let, když na Zemi doputovaly výsledky měření dvou amerických sond Viking, které přistály na povrchu Marsu. Jejich úkolem bylo mimo jiné pátrat po stopách alespoň nějakého, byť třeba pouze mikrobiálního života. A skutečně naměřily něco zvláštního... Poslední širší diskuse se rozpoutala v druhé polovině 80. let, po objevu meteoritu ALH84001 původem z Marsu, který se našel v Antarktidě. Čím vědce zaujal? Dnes už víme, že život na povrchu Marsu ani mělce pod ním být nemůže. Proč?
První mince za Přemyslovců
V pražském Národním muzeu je od konce dubna k vidění unikátní výstava Přemyslovci: Panovnická dynastie a její doba. Je to výstava komplexní, plná vzácných exponátů, ale také příběhů. Do přemyslovských časů se vydáme s archeologem a také numismatikem pražského Národního muzea Jiřím Militkým. Budeme se věnovat především těm exponátům, které jsou úzce spjaty s ekonomikou a obchodem období raného středověku. Půjde nám o drahé kovy a také o peníze, které se u nás objevují právě za Přemyslovců.
Mince se u nás začaly razit na konci vlády knížete Boleslava I. Víme o tom především díky hromadným nálezům mincí, takzvaných pokladů, zvláště na území dnešního Polska. Tyto nálezy počátek české mince poměrně dobře datují. Nicméně – archeologické nálezy z našeho území prozrazují, že mince v Čechách kolovaly i dříve.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
