Lidožravé kněžky, erotika a nezbytný happy end. Braková literatura se četla i ve středověku

19. duben 2017

Sentimentální, barvotisková, kýčovitá. Tak se dá charakterizovat literatura napsaná čistě pro zábavu. Je ale výsadou současnosti? Braková literatura se psala a četla už ve starém Egyptě, jak dokazuje turínský papyrus. V antice se četl milostný román, v raném středověku patřily k oblíbeným příběhy o mučednících, kteří ne a ne zemřít při nejdůmyslnějších mučeních. Jaké jsou rozdíly mezi vysokou a nízkou literaturou a čím se liší dnešní zábava od té dva tisíce let staré, odhaluje unikátní kniha Starodávné Bejlí vydaná Univerzitou Karlovou.

Říká se jim lživé ságy. Jejich autoři se neopírali o doložitelná fakta a jejich hrdinové se vždycky dočkali happy endu. První zmínka o severských lživých ságách se dá vystopovat už na začátku 12. století našeho letopočtu.

Lidožravé kněžky a létající koberec

„Dva bratři se vydávají pátrat po podivných klenotech a podobných věcech, cestou se potkávají s tak bizarními věcmi, jako jsou lidožravé kněžky a ochočení supové. Prožívají erotická dobrodružství, nakonec dokonce přijdou na létající koberec, se kterým unesou děti a poklady zpátky domů,” popisuje svoji nejoblíbenější lživou ságu Jiří Starý z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Hrdinové odolávají svodům vilných žen, aby nakonec získali bohatou a krásnou princeznu. Podnikají válečné výpravy, zažívají někdy i perverzní sexuální dobrodružství, manipulují s magickými předměty a při cestách narážejí na praktikování podivných exotických náboženství. Jde svým způsobem o 800 let staré Bondovky.

Logo

„Máme doloženo, že většina rukopisů lživých ság byla opsána v zimním období, tedy v období velmi dlouhých skandinávských večerů, kdy lidé zábavu potřebovali,” vysvětluje Starý.

On a ona, oba krásní

Kniha o populární a brakové literatuře se snaží vyvrátit zažitou představu, že tento typ literatura vzniká až s průmyslovou revolucí v 19. století, tedy s objevem a nástupem masového čtenářstva. Sylva Fischerová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zabývala řeckým milostným románem, kterého se ze všech románových děl dochovalo nejvíc, zřejmě pro jeho oblíbenost.

Vypozorovala několik prvků, které se opakují. „Nacházíme tam dva hrdiny, on a ona, oba jsou mladí, výjimečně krásní, což jim působí kardinální problém, kdekoliv se ocitnou. Je zaostřeno na první setkání této dvojice, dále dochází k odloučení obou hrdinů. Ústřední motiv zde představuje cesta, jejíž peripetie mívají různou podobu - loď, bouře, zdánlivá smrt, jeskyně, otroctví. Poslední je povinný hollywoodský happy end,” popisuje Fischerová.


Máme doloženo, že většina rukopisů lživých ság byla opsána v zimním období, tedy v období velmi dlouhých skandinávských večerů, kdy lidé zábavu potřebovali.Jiří Starý

Dojemná prostitutka

Klasickým zástupcem braku byl ve své době oblíbený řecký román Příhody Apollonia, krále Tyru. „Tam je scéna, která mě vždycky znovu rozesměje. Hlavní hrdinka je prodána do otroctví, takže se ocitne v ,bordelu‘, ale nesmí dojít úhony. Scény tedy vypadají tak, že za ní přijde první zákazník a ona mu začne vyprávět svůj nelehký osud, takže ho rozpláče, on jí dá peníze a odejde. S druhým zákazníkem se to opakuje. Když přichází pátý, je těžké udržet vážnou tvář,” říká filoložka.

Proč máme představu, že se dříve četla pouze takzvaná vysoká, tedy kvalitní literatura? „Nižší literární vrstvy se nám typicky nedochovaly, protože nebyly považovány za hodné dochování, zapisování. V případě lživých ság z Islandu máme téhle nízké literatury doložené tak ohromné množství, protože písmo a psaní nebylo kontrolováno ani církví, ani vrchností. Znalost psaní a čtení byla všeobecná,” odpovídá Jiří Starý.

autor: Radek Kříž
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.