Lidé v Děčíně doufají, že protipovodňové zdi za tři sta milionů budou k užitku

Škody způsobené povodní v srpnu roku 2002 na území Děčína se blížily k sumě tři čtvrtě miliardy korun. I tenhle nepříjemný účet vedl k rozhodnutí ochránit nejrizikovější části města v sousedství Labe a dalších toků protipovodňovými stěnami. Na několika místech už jsou prakticky dokončené, jinde teprve vyrostou.

Investice za více než tři sta miliónů korun má své zastánce i odpůrce. „Jde o to, že v centru Děčína vzniká stavba, kterou v budoucnu nebude možné jednoduše odstranit. Ať už bude nebo nebude fungovat.“ tvrdil Miloš Vavřička z Iniciativy pro Děčínský zámek při letošním lednovém happeningu proti kácení stromů kvůli výstavbě betonové protipovodňové zdi na Mariánské louce.

Asi nikdo z odpůrců zdi nemusel sčítat povodňové škody na svém vlastním majetku, poznamenal šéf děčínského střediska Povodí Labe Jiří Mach: „Samozřejmě stromů byla škoda, ale je za ně náhradní výsadba. Stromy nebyly z nejmladších a po prohlídce by se stejně museli kácet.“

Investorem protipovodňových zdí není město, ale stát prostřednictvím podniku Povodí Labe. Děčín mohl stavbu odmítnout. Pak by se nedočkal žádné protipovodňové ochrany. A tu potřebuje, myslí si sociálně demokratický náměstek děčínského primátora Pavel Sinko: „Jiná města už mají síť protipovodňových opatření udělanou, a my jsme nakonec pokračovali v tom schvalovacím řízení. Je pravda, že město si nějakou alespoň základní ochranu před velkou vodou zaslouží.“

Všechna protipovodňová opatření v Děčíně musí stavbaři dokončit k poslednímu příštího roku.