Letošní rok odstartují Kvadrantidy: Procházka lednovou oblohou

Měsíc bude 3. ledna den po novu a nebude tedy sledování Kvadrantid svým svitem rušit. Z radiantu v souhvězdí Pastýře může létat až 120 rychlých meteorů za hodinu. Astronomové nemají zcela jasno v tom, je-li zdrojem tohoto roje kometa Machholz, nebo nějaká jiná. Každopádně, Jupiter svým gravitačním působením jaksi „odstrkuje“ Kvadrantidy mimo dráhu Země, takže zhruba za tisíc let už zůstanou jen vzdálenou vzpomínkou.

Kometa C/2021 (Leonard)|foto:Zdeněk Bardon

Roje, komety a zatmění roku 2022

Pro ostatní meteorické roje budou letos většinou dobré pozorovací podmínky, protože jejich maxima nepřesvítí Měsíc. Jevy jako spršky meteorů či bolidy nelze dopředu předvídat, mohou nás jen překvapit. Stejně jako komety. V tuto chvíli víme, že z 95 vlasatic, které navštíví naši Sluneční soustavu, nebude, bohužel, žádná viditelná pouhým okem. Ale „nikdy neříkej nikdy“… Komety jsou tělesa rovněž nevyzpytatelná, a co není, může být.

Letos nás čekají čtyři zatmění, z nichž jen dvě uvidíme z našeho území. 16. května to bude částečné zatmění Měsíce a 25. října částečné zatmění Slunce. Bližší parametry těchto jevů si řekneme, až to bude aktuální.

Souhvězdí Orionu|foto:Pixabay, CC0 1.0

Pohled na lednovou oblohu

Po prosincovém slunovratu se noci zvolna krátí, mezi 1. a 31. lednem se den natáhne o 1 hodinu a 16 minut. Na tmavé obloze vyniká řada hezkých souhvězdí. Jižně jim vévodí Orion, vlevo nahoře s červeným veleobrem Betelgeuze, vpravo dole s modrobílým Rigelem.  Prodloužíme-li Orionův pás se třemi hvězdami uprostřed vpravo, doputujeme k oranžovému Aldebaranu v Býku, opačným směrem pak k nejjasnější hvězdě oblohy Síriovi ve Velkém psu.  K výrazným zimním souhvězdím patří vlevo nad Orionem Blíženci s jasnými hvězdami Castor a Pollux, které spolu s pěti dalším jasnými stálicemi tvoří orientační obdobu jarního či letního trojúhelníku.

Planety uvidíme v lednu všechny, a to většinou nad jihem. Merkur svítí v první polovině měsíce večer nad jihozápadním obzorem, Venuše bude Jitřenkou v druhé polovině ledna nad jihovýchodem, tamtéž ráno bude i Mars, kdežto Jupiter spatříme večer nad jihozápadním obzorem. Bude tam i Saturn, ovšem velmi nízko a krátce – jen počátkem ledna. Uran se ukazuje po většinu noci kromě rána, Neptun pak večer vysoko nad jihozápadem. Bez dalekohledu je ale nenajdeme, pouhým okem viditelné nejsou.

Měsíční úplněk v lese|foto:Fotobanka PxHere (CC0 Public Domain), ©

Lednové úkazy a měsíční fáze

Z úkazů jsme na Kvadrantidy upozorňovali hned v úvodu. 4. ledna ráno ozáří Slunce naši Zemi z vůbec nejbližší vzdálenosti: 147 milionů kilometrů (ale nijak zvláštně se to neprojeví). Večer pak, i ten následující, se nad jihozápadem hezky seřadí Měsíc, Merkur, Saturn a Jupiter. Za zmínku stojí také konjunkce Měsíce s hvězdou Aldebaran v Býku 14. ledna ve 4 h ráno a seskupení Měsíce, Marsu a Venuše 29. ledna ráno na jihovýchodě.

Nevynecháme ani měsíční fáze. 2. ledna nov, 9. ledna první čtvrť, 18. ledna úplněk a 25. ledna poslední čtvrť. Přejeme pěknou podívanou a úspěšný start do nového roku!