Lenka Kohoutová, ředitelka Domova Sulická: Důstojnost a lidskost jsou v péči o druhé tou nejsilnější medicínou

Podíváme se proto na místo, které lidem s hendikepem nebo v pokročilém věku vrací možnost žít podle vlastních přání. Pod vedením odborného personálu se zdejší péče mění v doprovázení – v každodenní podporu na cestě životem, která respektuje možnosti každého jednotlivce. Za zdi Domova Sulická, kde je pomoc druhých přirozenou součástí každého okamžiku, a kde „uzdravení“ znamená především klid v duši a pocit, že na nic nejste sami, nás zavede jeho ředitelka Lenka Kohoutová.

„Nejprve jsem v červenci 2014 nastoupila do Domova pro osoby se zdravotním postižením Sulická. Pak jsme k tomu přidali ještě chráněné bydlení a paliativu pro lidi s mentálním postižením. Tu jsme otevírali jako první v republice. V roce 2023 jsem nastoupila jako zastupující ředitelka Domova pro seniory Krč a k 1. 1. 2024 jsme sfúzovali všechny tři služby s tím, že se jmenujeme Domov Sulická,“ přibližuje ředitelka komplex, který vede.

Paní Jana, Kateřina Dvořáková a Lenka Kohoutová, ředitelka Domova Sulická|foto:Kateřina Dvořáková, Český rozhlas

Lenka Kohoutová prosazuje moderní přístup k péči založený na respektu, individualitě a začleňování klientů do běžného života. Jak by tento systém popsala? „U našich klientů v domově pro postižené nebo v chráněném bydlení je to co největší začlenění do běžné společnosti, čili škola, práce, běžné vztahy. U seniorů je to trošku jinak, ti svoje životy měli. Důležité je pro ně zůstat co nejvíce v přirozeném prostředí. To znamená mít co zařízené pokoje tak, aby se tam cítili dobře a v bezpečí. Pak je to hodně o možnosti scházet se s rodinou nebo s přáteli a dělat běžné věci, na které byli zvyklí.“

V Sulické vědí, že péče o blízkého člověka je příběhem celé rodiny, proto s Lenkou Kohoutovou přišla do pořadu Cesta k uzdravení i paní Jana. Její maminka, paní Hana oslavila v domově nedávno jednadevadesáté narozeniny, žije tam už čtyři roky.

Jaké bylo pro paní Janu rozhodnutí umístit maminku do domova pro seniory? Měla pocit viny? Jak se její mamince v domově žije, co jí dělá radost a co zbavuje paní Janu starostí? Nejen to si můžete poslechnout v dalším příběhu Cesty k uzdravení.