Kyjov, historická brána do lůna Českého Švýcarska, byl původně hornickou osadou
Kyjovem vede nejstarší česká naučná stezka – Köglerova. Tabule nás zavedou na Kyjovský hrádek a na další pískovcové skály.
Nejstarší plány krajiny kolem Kyjova jsou už z roku 1571. Další zmínka je z roku 1603 – týká se prodeje dřeva Kamenického panství, váže se ke stavení s názvem Khawhaus.
Pod tímto názvem se skrývá hornický výraz pro domek nad šachtou, nebo jen přístřešek proti nepřízni počasí, česky „kavna“.
První domky byly v Kyjově postaveny po roce 1650. Název obce tedy souvisí s hornictvím a z názvu Khawhaus se postupně vyvinul název vesnice Khaa.
Hornická činnost neměla ale velký význam a v polovině 16. století už tady dominoval obchod se dřevem.
Český název obce vznikl až v roce 1848. Vznik dnešní vsi je spojen s odlesněním území, potom, co roku 1582 koupil zdejší lesy saský kurfiřt.
Kromě dřevařství, se kterým souvisí i vznik místních rybníků a někdejších pil, bylo postupné osídlení Kyjova umožněno také pastevectvím, které využívalo vzniklé paseky. V 19. století se pak Kyjov začal profilovat jako významné turistické letovisko.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
