Krásy přírody jsou mojí drogou, říká uznávaný fotograf Jiří Bartoš

Poprvé vzal Jiří Bartoš fotoaparát do ruky na gymnáziu. Tehdy oprášil starý přístroj po svém otci, jednalo se prý o lásku na první pohled. Pokroku techniky se fotograf nebrání, digitální době ale nepodlehl. „Stále fotím na film, protože si myslím, že to k té fotografii více patří,“ vysvětluje Jiří Bartoš.

Jméno Jiří Bartoš je nejčastěji spojováno s tématem Jizerských hor. Právě ty jsou v hledáčku fotografa nejčastěji. Obecně nejraději fotí přírodu, a to i v zahraničí. Rád se také k některým fotografiím, a tím i místům, vrací.

„Zapomínám na to, kolik mi je let a pořád je to krásný. Protože se vracím k tomu, co jsem dělal s láskou, co mě nenechalo chladným, bez čeho jsem se nemohl vrátit domů,“ říká s naléhavostí v hlase Jiří Bartoš.

Jedna z fotografií Jiřího Bartoše, kterou můžete také na výstavě vidět|foto: Michaela Vlková

Fotografie Jiřího Bartoše jsou momentálně k vidění třeba v libereckém Severočeském muzeu. Výběr svých prací s přírodními motivy nazval fotograf z Hejnic poeticky – Krajina znějícího ticha.

„Když stojím nad aparátem a čekám, až se mlha zvedne, nebo až se vrátí zpátky, tak mám čas rozjímat nad tím, proč tam vlastně stojím,“ vypráví Jiří Bartoš.

Výstavu mohou zájemci navštívit až do 12. června 2016.