Krásná orchidejová louka potřebuje péči a stojí spoustu dřiny

Jaroslav Petruška ukazuje orchidej na louce
Jaroslav Petruška ukazuje orchidej na louce

Téměř dvouměsíční dřinu při sekání, hrabání a prořezávání od náletů stráví každoročně na rašelinných loukách hospodáři vlastnící pozemky na Horním Maxově na Jablonecku. Odměnou jim je především obdivuhodný pohled na orchidejemi rozkvetlé jizerskohorské louky.

Fialové kvítky prstnatců a bílé vemeníků se v přírodní rezervaci Malá Strana nacházejí po stovkách, možná i tisících.

„Rostou hlavně na loukách, kde to soukromníci sekají a každým rokem přibývají další a další,“ říká Jaroslav Petruška.

Kromě rodiny Petruškových se po loukách plahočí i nedalecí Volfovi. „Jakmile se ta krajina neudržuje, tak ty kytky mizí,“ vysvětluje Petruška. Že by tu orchideje rostly samy od sebe, bez jakékoliv péče, vyvrací s tím, že by je jiné rostliny jednoduše řečeno zahubily.

Louka plná orchidejí

„Jsou tací "odborníci", kteří tvrdí, že se to má nechat být, ale není to pravda. Je tu jasný důkaz toho, že když je tu péče řádného hospodáře, tak těm biotopům to svědčí,“ tvrdí Petruška u rozkvetlé louky.

Protože jde o rašelinné louky, kde se člověk místy do bahna propadne i po kolena, je to vše o ruční práci. Od sekání po hrabání.

Předkové na těchto loukách v drsných horských podmínkách kdysi běžně hospodařili a dnešní majitelé se je snaží vracet do původního stavu i díky příspěvku od Agentury ochrany krajiny a přírody. Ten ale vydá sotva na spotřebovaný materiál. „Není to na výdělek. Děláme to hlavně pro svůj dobrý pocit,“ dodává Petruška.

Nejkrásnější pohled na orchidejové louky bývá v půlce června. Letos rozkvetly o něco dříve, ale ještě je stále na co koukat.