Kozubová je hora v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd. Zdobí ji kaple s rozhlednou
Když se vydáte na Kozubovou, což je hora v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd, otevře se vám působivý výhled do okolní krajiny. Pokud k tomu ale vystoupáte na tamní rozhlednu, otevře se vám ještě víc. Rozhledna je přitom hodně nevšední. Je totiž součástí kamenné kaple svaté Anny.
O to, že na vrcholu Kozubové stojí kaple, se zasloužil katolický kněz z Hnojníka, Rudolf Płoszek. Byl nejen významným představitelem polského národního života v meziválečném Těšínsku, ale také náruživým turistou. A zřejmě se mu protáhle tvarovaná hora Kozubová zalíbila natolik, že se rozhodl postavit na ní kapli. Samozřejmě ne sám, ale za pomoci dalších farníků a členů polské turistické organizace Beskid Śląski.
Plány pro stavbu zhotovil českotěšínský projektant Edward David. Stavět se začalo v roce 1936 a 27. července 1937 už byla kaple vysvěcena. Jako dárek pro lidi, kteří stejně jako Rudolf Płoszek milují hory, byla od počátku i rozhledna.
Samotná věž je vysoká 18 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 metrů. Turisté musí cestou na vrchol zdolat 62 železných, poměrně strmých schodů. Za to je čeká výhled nejen do údolí s vesnicemi a městem Jablunkov, ale také na okolní hory. Za dobrého počasí je vidět i k sousedům, třeba na Malou Fatru. Kůrovcová kalamita tomuto výhledu trochu pomohla, protože v minulosti okolní stromy vyhlídkovou věž dorůstaly.
A když už jsme zmínili minulost, dřív bývala kaple svaté Anny s rozhlednou přístupná pouze v době konání mší a slavností. Ty se tady odehrávají jen třikrát do roka. Na svatou Annu, svatou Hedviku a pak poslední den v roce.
Dnes si zájemci mohou půjčit klíče v nedaleké turistické chatě Kozubová. Do samotné kaple se sice nedostanou, ale rozhledna je jim plně k dispozici. Také se dříve tradovalo, že pokud si zazvoníte na zvon umístěný na ochozu rozhledny, splní se vám přání. Dnes je tam zvon nový, tak určitě stojí za to osobně vyzkoušet, zda to dokáže i ten.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
