Koupaliště na pražských potocích, rybnících a přehradách. U některých nenajdeme ani jejich zbořeniště, jiná žijí dodnes
Nejen Vltava skýtala Pražanům možnost smočení v horkých dnech. Koupaliště a plovárny rostly i na jejích přítocích, potocích, rybnících a přehradních nádržích. Bývalo jich požehnaně, a mnohá slouží svému účelu i dnes. Některá z nich se ani příliš nezměnila. Pokud se na ně vydáte, ocitnete se tak trochu ve starých časech. Ve spojení s přívětivým sluncem a osvěžující vodou to budou příjemné výlety.
Autor Tomáš Pilát se znalcem architektury, průvodcem a milovníkem plováren Josefem Vomáčkou se ve druhé sérii věnované zaniklým i stále fungujícím pražským plovárnám tentokrát vypravili především na zmíněné potoky. V jednom dílu zůstali ještě na Vltavě, a navštívili Libeň, Vysočany, Podhoří, Troju a Sedlec.
Čtěte také
Od šesté části se toulali Prahou křížem krážem, a připomněli si například koupaliště v Prokopském údolí, Čelákovicích, Dejvicích, u Spořilova, v Tiché Šárce nebo na Karlově. Tady už se jejich zbytky hledají těžko. Stále si ale můžete zaplavat například na Lhotce, u Veselíka v Divoké Šárce, v motolském rybníku, na koupališti Džbán ve Vokovicích, na Petynce, na Stírce nebo na Šeberáku. A samozřejmě i na největším pražském přírodním koupališti na Hostivařské přehradě. Některá z nich ovšem měla nebo pořád mají namále. Developeři by rádi stavěli na místě proslulého lhoteckého koupaliště a taky na rozhraní Šárky a Vokovic – na plochách koupaliště Džbán. Nahnuté to svého času bylo i s Šeberákem.
Cyklus nabídne i některé zajímavosti. Vysvětlí, proč se koupališti na Lhotce říká biotop, připomene, že spořilovské Plivátko bylo zásobováno vodou ze studny, bude lákat do Hloubětína do jediného pražského bazénu s přisolovanou vodou a upozorní i na to, že voda vodního díla Hostivař zaplavila několik menších koupališť na Botiči v Petrovickém údolí. Mimochodem – přehrada v Hostivaři se v plánech poprvé objevila už v roce 1906! Její stavba byla nakonec realizována v roce 1963, o rok později zaplavila údolí voda. V okolí hladiny pak bylo vysázeno 240 hektarů lesoparku. „K pláči je jen cena vstupenky. Její výši neřeknu, omdlete až na místě,“ připojuje Josef Vomáčka ke všem hostivařským kladům dost poťouchle i jednu výtku. Sám proto raději chodí na motolský rybník, kde je vstupné nižší.
Související
-
Ojedinělý zážitek z koupaliště ve stylu art deco? Najdete ho ve Mšeně
Na mšenském koupališti se vrátíte do doby první republiky, kdy tam vystavěli lázně ve stylu art deco. Jezdila se tam koupat pražská smetánka.
-
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi – příklady důmyslné architektury našich předků
Za první Československé republiky bylo na naše území přeneseno pět dřevěných, původně řeckokatolických kostelů z Podkarpatské Rusi, a jeden z východního Slovenska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
