Kosti z předchozích staletí slouží medicíně. Vědci v nich hledali chudokrevnost

S pomocí moderních zobrazovacích metod kanadští vědci měřili u obyvatel jednoho hřbitova proporce hrudních kostí, v nichž se nachází kostní dřeň, zdroj červených krvinek.

Čtěte také

Emise už v roce 1780, požáry a černá smrt. Alpský ledovec se stal unikátní kronikou tisíciletí

„Projevy nemoci se dají vyčíst právě z hrudní kosti,“ vysvětluje antropolog Lukáš Friedl.

Práce vyšla v odborném časopise Journal of Archeological Science.

Nemocní se cítí slabí, působí bledě a mají kratší dech. To, že se jedná o nemoc související s krví, ví medicína teprve od roku 1800.

„Zprvu se nemoc projevuje únavou, letargií, později jsou příznaky výraznější a jsou vidět na kostře,“ popisuje antropoložka Anna Pankowská.

Opomíjená anémie

„Nemyslím, že by anémii lidé vůbec zaznamenali. Mnohdy nevědí, že ji mají,“ říká Pankowská. Podle ní může být ve světě proto víc anemických pacientů než oficiální dvě miliardy.

Čtěte také

Neandertálci mohli pohřbívat své mrtvé, dokládají to vykopávky z Iráku

Zvolený způsob výzkumu kostní dřeně by mohl posloužit i moderní medicíně. „Když budete mít k dispozici CT snímky, dá se s nimi dobře pracovat,“ dodává Friedl.

Anémie existuje více druhů, touto cestou se dá podle vědců odhalit spíš ta, která souvisí s nedostatkem vitamínu B12 a kyseliny listové.

Tato nemoc bývá spojovaná s chudobou. Vědci proto řeší, zda mohla být v předchozích staletích rozšířenější víc než dnes. Výhodou je, že hrudní kosti z minulosti bývají poměrně dobře zachované.

Řídnutí kostí

Slabým místem metody je obtížnost jejího využití u starších lidí. U nich je totiž těžké odlišit anémii od osteoporózy, nemoci spojené s řídnutím kostí. „U starších lidí už může být osteoporóza znát,“ připomíná Pankowská.

Čtěte také

Je možné, že Homo erectus vymřel později? Vědci zvažují jeho příbuznost s méně probádanými denisovany

Také kosti současných generací, pokud zůstanou v klasickém hrobě, můžou posloužit jako pomůcka pro budoucí archeology, antropology a lékaře.

„Dožíváme se vysokého věku s chronickými nemocemi, takže se toho na nás najde hodně,“ dodává antropoložka.

Jak rozšířená byla v 17. a 18. století chudokrevnost? Proč před 70 lety v některých papuánských vesnicích chyběly ženy? Co před 5000 lety přispělo k rostoucí oblibě lukostřelby u jezera Titicaca? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují antropologové Anna Pankowská a Lukáš Friedl, spoluúčinkuje herec a kouzelník Roman Štabrňák.