Kosmonautika 2010 - 2. část

24. leden 2010

Letošní rok přinese čilý provoz na oběžné dráze kolem Země. Pokud je totiž rok 2010 opravdu posledním rokem činnosti amerických raketoplánů, jak je plánováno, pak bude třeba věnovat mimořádné úsilí dostavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ruské Sojuzy nemají takovou nosnost jako raketoplány; ty proto budou muset letět do vesmíru ještě celkem pětkrát. Před týdnem jsme se zmiňovali i o letech kosmických sond k Merkuru, Venuši a Měsíci. O tom, co se bude v letošním roce dít za dráhou planety Země si budeme povídat dnes. Také toho není málo.

I dnes vás bude kosmickými plány roku 2010 provázet ředitel pražského Planetária v Královské oboře a petřínské Štefánikovy hvězdárny Marcel Grün. Nejdříve zamíříme ke čtvrté planetě naší sluneční soustavy - k Marsu, který je v současnosti do jisté míry středem pozornosti člověka. Mimo jiné i proto, že stále více vědců nabývá přesvědčení, že na Marsu kdysi dávno, před nějakými třemi miliardami let, existoval život. O tom ale hovořit nebudeme:

V současnosti září Mars nad obzorem prakticky po celou noc a 29. ledna bude v opozici. To znamená, že po delší době se dá Mars dalekohledem docela obstojně pozorovat. Ta letošní opozice ovšem není příliš výhodná, protože i při tom maximálním přiblížení bude vzdálenost mezi oběma planetami 99,5 milionu kilometrů. Od konce letošního ledna se Mars a Země začnou zase vzdalovat. V březnu bude ještě Mars na obloze skoro celou noc kromě rána, vrcholit nad obzorem bude večer; na konci března bude nejdál na své dráze kolem Slunce, to znamená v afeliu. V květnu bude vrcholit k večeru ještě za denního světla a zapadat časně ráno. Během června uvidíme zvolna slábnoucí rudou planetu v první polovině noci a v srpnu už zmizí ve večerním soumraku, aby přestala být pozorovatelná prakticky až do konce letošního roku. To jsou informace spíše pro astronomy amatéry, protože profesionálové jsou dnes do značné míry odkázáni na poznatky, získané kosmickými sondami. V tomto případě se musíme spolehnout pouze na informace, poskytované sondami, které už na oběžné dráze kolem Marsu a nebo na jeho povrchu jsou.


Vozítka Spirit a Opportunity

Aktivními sondami na povrchu jsou vozítka Spirit a Opportunity, z nichž to druhé se bude, doufejme, ještě pohybovat. Má za sebou nějakých 15 - 16 kilometrů jízdy a asi 130 tisíc získaných obrazů. Na oběžné dráze také stále ještě pracují dvě sondy, Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey; nového nepřibude nic. Těšili jsme se, že přibude nová laboratoř na povrch. Neodstartovala, nebyl čas dokončit některé technické systémy. Nebude ani ruský program, který byl plánován mnoho let a měl směřovat nejen na povrch Marsu samého, ale mnohem víc se měl zaměřit na jeden ze dvou Marsových měsíců, Phobos, odstartovat z něj se vzorkem a přivézt ho na Zemi. Politici mnohem víc dirigují vědecké programy, než by se možná slušelo a patřilo. Politici slíbili svým partnerům v Číně, že není tak velký problém dopravit spolu s tou velkou ruskou sondou Fobos na oběžnou dráhu kolem Marsu také malou sondu čínskou. Jenomže vědci s hrůzou zjistili, že na to už nosná raketa nestačí, a že bude nutné buď změnit konstrukci sondy Fobos a nebo zvolit jinou raketu. A to bylo příliš náročné ve chvíli, kdy už vlastně Rusové měli startovat. A tak nakonec start odtroubili. Přeložili celý program, samozřejmě i s čínskou účastí, o dalších 26 měsíců.

Sonda Fobos tedy zatím do vesmíru nevzlétne. Celá řada sond má však už svůj start úspěšně za sebou a v současnosti směřuje k svému cíli. Mnohé z těchto cílů jsou za oběžnou dráhou Marsu:

Zajímavý výzkumný program se týká planetek. Letos v červnu by snad měla dorazit zpátky k Zemi japonská sonda Hayabusa. Ta už je na cestě od května roku 2003. Zkoumala velmi detailně planetku Itokawa a měla by se od ní vracet. A my přímo s napjatým dechem čekáme, jestli se skutečně vrací - a jestli něco přiváží. Došlo totiž k tolika změnám v programu během letu, že by bylo velkým úspěchem, kdyby se celý ten systém vůbec vrátil zpět k Zemi. V ideálním případě by mohl přivézt gram a nebo dva gramy materiálu té planetky. To se asi zjistí teprve v červnu letošního roku. Na cestě do světa planetek a trpasličích planet je také už delší dobu sonda Dawn, která je zajímavá po technické stránce - má na palubě trojici iontových motorů. V září roku 2011 by měla dorazit k prvnímu cíli, planetce Vesta, zůstat na oběžné dráze a posléze se vydat k dalšímu tělesu, které sice už přestalo být planetkou a stalo se v hierarchii trpasličí planetou, ale jinak se na něm nic nezměnilo. Do jaké míry je pro nás Ceres klíčem k minulosti sluneční soustavy, to se uvidí od února 2015, kdy k ní sonda Dawn dorazí. Žádnou novou sondu k planetce letos nevyšleme, jen sonda Rosetta, která je na cestě ke kometě, mine v červenci letošního roku velmi těsně planetku (21) Lutetia. Doufejme, že nám přinese nové informace aspoň odtamtud. Velmi zajímavé budou samozřejmě i výsledky, které bude získávat infračervená družice WISE, která vystartovala teprve v prosinci 2009. Má před sebou rok výzkumu, během kterého získá možná až jeden a půl milionu snímků celé oblohy a to hned dvakrát. Pořídí jeden snímek prakticky každých 11 sekund a kdo ví, co zajímavého nám přinese.

Americký teleskop WISE, Wide-Field Infrared Survey Explorer, sice obíhá po polární dráze kolem Země, ale jeho zájem bude upřen jinam, do vzdálenějšího vesmíru. V současnosti probíhá kalibrace optického systému dalekohledu, vědecká měření by podle plánu měla začít 1. února. Ale vraťme se k dalším tělesům naší sluneční soustavy. Za Marsem a pásem planetek se nachází Jupiter, který v současnosti žádného umělého průvodce z pozemských laboratoří nemá.

Říká na závěr svého povídání Marcel Grün, ředitel pražského Planetária a hvězdárny na Petříně. V naší sluneční soustavě krouží pochopitelně mnoho dalších sond, o kterých jsme se nezmínili. Kolem Saturnu například obíhá sonda Cassini a zkoumá nejen centrální planetu, ale i její měsíce, z nichž největší pozornost se upírá na Titan. Zapomenout bychom neměli ani na nový infračervený dalekohled Herschel nebo sondu Planck, určenou ke studiu reliktního a mikrovlnného záření... O těchto i dalších sondách, zkoumajících nejen tělesa naší sluneční soustavy, ale také objekty vzdálenějšího vesmíru, vás budeme i nadále průběžně informovat. Objevy z nich totiž přicházejí doslova jako na běžícím pásu.

Vysíláno v Planetáriu č. 04/2010, 23. - 29. ledna
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (14:06).

autoři: frv , Marcel Grün
Spustit audio