Kormoráni v Česku decimují ryby. Rybáři řeší, jak jejich počet regulovat – stále jsou totiž chránění

„My nemáme problém s hnízdící populací, která způsobuje škody, třeba jen na severu, v řádech desítek tisíc korun. Ale každá populace, která zde zimuje, způsobuje škody v řádech milionů korun,“ říká mluvčí severočeského rybářského svazu Jan Skalský s tím, že za rok 2019 to jsou miliony čtyři.

Kormoránů přibývá a škody rostou

Se stále větším počtem ptáků v posledních letech rybářům rostou i škody, které predátoři způsobí.

Podle ornitologa Václava Berana se počet kormoránů stabilně zvyšuje dokonce od 60. let. Do té doby lidé v Evropě druh zdecimovali na tři až čtyři tisíce hnízdících párů. Teď se jim daří. Díky rybolovu mají, především u hnízdišť u Baltského moře, menší ryby, které jim velikostí vyhovují. Nahrává jim stále teplejší počasí.

„Před 20 lety jich bylo míň, když je tepleji, nepřesouvají se a je jich tu víc. Pokud se ochladí, začínají migrovat, bohužel v posledních letech se stává, stejně jako letos, že prakticky nemrzne a kormoráni nemají důvod se houfně přesunovat někam jižněji,“ vysvětluje Beran.

Rybáři pak mají zkušenost, že několikasethlavé hejno dokáže při spotřebě půl kila ryb na jednoho ptáka řeku od ryb řádně vyčistit. To pak musejí rybáři napravovat.

„Máme povinnost zarybňovat dle platných dekretů, které jsou od státu. Kormorán tyto řeky plundruje, takže mnohdy krmíme právě kormorány,“ vysvětluje Skalský.

Stát začal udělovat povolení k odstřelu kormoránů. Navíc za jejich zabití vypsal odměnu

Za rok 2019 stát poprvé platil tzv. „zástřelné“, tedy odměnu za každého zabitého ptáka. Povolení k odstřelu chráněných kormoránů pak můžou dostat jen myslivci. Celkově stát za 5 700 kusů vyplatil 2 850 000 korun.

Jak říká ornitolog Václav Beran, můžou to být zbytečné peníze: „V Bavorsku dělali velký experiment, který trval 10 let, kdy povolili téměř všechny představitelné metody eliminace kormorána mimo hnízdní dobu. Došlo k tomu, že přestali lovit ve velkých hejnech, začali lovit v noci, opustili jednotná velká nocoviště a začali nocovat jednotlivě. Takže ve finále se ten počet kormoránů tam nijak nezměnil.“

Podle ornitologů kormorán přežil nejhorší časy ekologických katastrof, dokázal se i přizpůsobit cílenému odstřelu. Jeho počty Evropě už neodpovídají ohroženému druhu a bude zřejmě těžké zamezit mu drancovat české rybníky a řeky.