Lidové soudy a lynče

„Byly tady menší jednotky místních Čechů a německých antifašistů, které se snažily udržet nějaký pořádek. Pak tady byla velitelství sovětské branné moci a do toho se začal obnovovat československý stát, který se snažil jednat s tou sovětskou armádou i místními výbory. Pak na naše území začaly pronikat Revoluční gardy – jednotky, které měly primárně za cíl stabilizovat bezpečnostní situaci, ovšem řada z nich se chovala spíš jako rabovací gardy,“ shrnuje historik Václav Houfek, ředitel Oblastního muzea v Ústí nad Labem.

8 fotografií

Situace byla tak zmatená, že mnoho německých obyvatel začalo ve velkém utíkat.

Lidé, kteří spolupracovali s nacisty, se uchylovali k sebevraždám a jsou známy i případy, kdy rodiče nejprve zabili své děti a potom si vzali život.

„V Ústí nad Labem to byl šéf místní nacistické organizace Rudolf Schittenhelm, který pocházel z Chlumce. Nejprve zabil své tři děti, pak manželku a nakonec spáchal sebevraždu,“ dodává Houfek.

V celé Evropě panovala velká nenávist vůči nacistům a Němcům obecně a severní Čechy nebyly výjimkou.

Po osvobození bohužel lidé vzali právo do svých rukou a začaly tzv. lidové soudy a lynče.

„Týkaly se především kolaborantů a udavačů, kteří ničili životy lidem ve svém okolí, ať už to bylo oprávněné nebo ne. Lidé prostě brali spravedlnost do svých rukou – v tom jsme se nelišili od jiných evropských států a národů. I tam bylo osvobození spojeno s nějakou mírou lynče a soudu ulice,“ uzavírá historik Václav Houfek.