Komunisté chtěli ženy „osvobodit“ od práce v domácnosti. Šlo prý o buržoazní přežitek
Postavení žen ve společnosti, jejich zastoupení v manažerských funkcích a v politice patří k hojně diskutovaným tématům. Jak to bylo v minulosti? Jak ženám umožňoval komunistický režim podílet se na správě společnosti? Tím se zabývá studie Jany Kočiškové – Ženy v politice. Role a postavení vrcholných političek v Československu 19948 až 1968 –, kterou v roce 2021 vydalo Karolinum společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Postavení žen a jejich emancipace bylo součástí prakticky všech socialistických teorií, marxismus nevyjímaje. Podle Lenina skutečný komunismus nastane až tehdy, kdy bude osvobozena žena. Tím osvobozením komunističtí teoretici chápali osvobození od práce v domácnosti, kterou považují za neproduktivní.
Čtěte také
„Neproduktivní činností je práce v domácnosti podle komunistické ideologie proto, že nevytváří nic pro společnost, ale pouze udržuje status quo, pořádek, čistotu atd. Jakožto buržoazní přežitek má být postupně odstraněna a veškerý tvůrčí a pracovní potenciál lidí tak bude převeden ze soukromé sféry do sféry socialistické, společné. Půjde o nejefektivnější z možných způsobů života společnosti, vedoucí ke všeobecné prosperitě socialistických států.“
Jak Jana Kočišková připomíná, praxe se od marxistického ideálu lišila, a to už v první zemi, která se cestou marxismu vydala – v Sovětském svazu. Sovětští bolševici se snažili maximálně využít pracovní síly žen pro vytváření nového režimu a současně s tím také rozbít nebo alespoň marginalizovat rodinu.
Děti měly v první řadě být sovětskými občany, nikoliv dětmi svých rodičů.
Děti měly v první řadě být sovětskými občany, nikoliv dětmi svých rodičů. O jejich výchovu se měl primárně starat stát. Prostřednictvím jeslí a školek. Byly povoleny potraty a zjednodušeny rozvody. S příchodem Stalina v roce 1924 se tento přístup změnil. Po první světové válce a po občanské válce značně ubylo obyvatel. Bylo proto potřeba rodinu opět upevnit. Znovu se zpřísnily rozvody, potraty se povolovaly jen ve výjimečných případech.
Čtěte také
A jak to bylo v Československu po převzetí moci komunisty v únoru 1948? „Praktické prosazení emancipační politiky u komunistické strany bylo i v Československu řízeno především utilitaristickými důvody. Ženy tvořily značný společenský rezervoár pracovních sil, který měl být využit k budování socialismu a mohly svou prací přispívat k růstu bohatství a prosperity celé společnosti.“
„Důkazem pro tvrzení, že důvody pro akcentaci ženských témat byly hlavně účelové, je i fakt, že ženská otázka zdaleka nebyla hlavní prioritou komunistické strany v Československu v meziválečném období, kdy si KSČ ještě o hegemonní postavení na politické scéně mohla jenom nechat zdát.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Připravila Veronika Kindlová.
Související
-
Pomáhala měnit osud republiky. Od demokracie k totalitě jako v SSSR. Osudové ženy: Gusta Fučíková
Česká publicistka, nakladatelská redaktorka a přesvědčená komunistka se do historie zapsala jako strážkyně odkazu a budovatelka mýtu kolem svého manžela Julia Fučíka.
-
Klára Vlasáková: Omezování interrupcí se dotýká všech. Feminismus potřebujeme víc než kdy jindy
Rozhodnutí amerického soudu zrušit ústavní právo na interrupce vyvolalo velkou diskusi. Je to první krok na revizionistické cestě zpět? A co to znamená pro Česko?
-
Feminismus není jen o manažerkách, péče je přece taky výkon, říkají zakladatelky Druhé směny
„V českém diskurzu chyběly některé perspektivy na feminismus, chtěly jsme nabídnout širší paletu pohledů,“ říkají zakladatelky nového feministického magazínu Druhá směna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
