Kolonizace vesmíru? Musíme zajistit dostatek jídla, jinak hrozí kanibalismus, tvrdí britský vědec

Když černihivští herci před časem zkoušeli Shakespearova Krále Leara, několik z nich bylo povoláno do války. „Zůstaly jen ženy. A tak jsme si řekli: Když mohli muži v Shakespearově době hrát ženské role, proč to nezkusit obráceně?“ říká ředitel divadla Roman Pokrovskyi.

Celkem se od začátku ruské invaze k ukrajinské armádě připojili čtyři herci a pět dalších pracovníků divadla. Dnes na jevišti vystupují jen dva muži a většinu technických i hereckých prací zajišťují ženy.

Například všechny role v inscenaci Hetman, hře o Ivanu Mazepovi, hrají výhradně ženy. Tento kozácký vůdce v 17. století bojoval proti ruské nadvládě a jeho odkaz zůstává na Ukrajině aktuální i dnes.

Herečka Ruslana Ostapko se při vzpomínce na kolegy na frontě rozpláče. „Je to bolest celého národa,” říká. Kromě hraní herci pomáhají i jinak – v divadle se pletou maskovací sítě a organizují sbírky na vojenské vybavení.

Někteří kolegové se už nevrátí. „Náš herec Kostiantyn Slobodeniuk je nezvěstný. Zvukař Dmytro Pohuliaylo zmizel v roce 2024,” říká herec Oleksii Bysh. Další člen souboru padl při ukrajinské protiofenzívě v Kursku.

Černihivská kulturní scéna válku tvrdě pocítila. Město v blízkosti ruských hranic, v minulosti obklíčili a ostřelovali. Mnoho uměleckých institucí bylo zničeno nebo těžce poškozeno. „Ničení naší kultury znamená ničení naší budoucnosti,” říká Oksana Tunik-Fryz, vedoucí Rady pro umění a kulturu při Oblastní správě Černihivu.

Navzdory neustálým ruským útokům divadlo pokračuje v práci. Před každým představením zazní varování, že při leteckém poplachu bude hra přerušena. Toto oznámení nahrál herec, který je dnes nezvěstný.

Přesto soubor odmítá přestat hrát. Pro mnohé je divadlo nejen místem umění, ale i symbolem odolnosti. „Naši kolegové bojují na frontě a my bojujeme tady – svou kulturou, která nás drží pohromadě,” říká jedna z hereček. „Dokud budeme hrát, dokud bude znít náš jazyk a naše příběhy, nepřestaneme existovat.”

Je to myšlenka, kterou si lidé kladou už dlouho: Vidíš stejné barvy jako já? Je tvoje červená stejná jako moje červená? Vnímání je obtížně měřitelná věc, ale vědci zjistili, že barvy na většinu z nás pravděpodobně působí velmi podobně – i když to vůbec nemusí znamenat, že je skutečně stejně i vidíme.

Naše osobní zkušenosti a perspektivy jsou tak jedinečné, že je téměř nemožné vědecky měřit, zda vnímáme stejnou věc stejným způsobem – a to i v případě tak zdánlivě jasného pojmu, jako je barva. Aby na tuto otázku odpověděli, zaměřili se vědci v novém výzkumu na červenou barvu a na filozofický koncept nazývaný „qualia“, což je termín popisující subjektivní vědomý prožitek člověka. Jinými slovy, nezjišťovali při své práci jen to, zda fyzicky vidíme stejnou barvu, ale spíše to, jaký pocit v nás jednotlivé barvy vyvolávají.

Tým vědců z Japonska, Velké Británie a Austrálie proto požádal účastníky speciálního výzkumu, aby hodnotili podobnost mezi 93 barvami a snažili se při tom zachytit co nejjemnější nuance mezi jednotlivými odstíny. Ve své studii popsali metodologii své práce jako hledání „nejlepší shody mezi strukturami qualia pouze na základě vnitřních vztahů.” Barvy záměrně ponechali nepojmenované, aby účastníci mohli vytvářet vlastní asociace bez vnějšího vlivu.

Výsledky ukázaly, že navzdory individuálnímu vnímání jsou naše vjemy při pohledu na barvu často velmi podobné. Toto všeobecné sladění individuální percepce barev naznačuje, že pravděpodobnost, že by naše vlastní definice určité barvy byla zásadně odlišná od definice někoho jiného, je velmi nízká. Sečteno a podtrženo: prozatím nejsme schopni prokázat, že červená, kterou vidíš ty, je naprosto totožná s tou, kterou vidím já. Ale pokud se oba shodneme na tom, že působí jako červená, možná to je vše, co potřebujeme.

Samci chobotnic kroužkovaných mají speciální strategii, jak se ochránit před sežráním během páření – vstřikují svým partnerkám do těla jed tetrodotoxin, silný neurotoxin, který je dočasně paralyzuje. Nová studie zjistila, že samec přesným kousnutím vpouští jed přímo do aorty samice. Ta je přibližně dvakrát až pětkrát větší než on a po páření svého partnera často sežere.

Chobotnice kroužkovaná je drobný, ale vysoce jedovatý hlavonožec, který se vyskytuje v mělkých útesech a přílivových tůních. Jeho jed je smrtelný i pro člověka. Objevilo se také několik případů otrav u mořských želv, které chobotnici omylem pozřely.

Během kopulace trvající až 75 minut se paralyzovaná samice přestane hýbat a její zorničky přestanou reagovat na světlo. Žádná ze samic zařazených do výzkumu však nezemřela a druhý den normálně přijímaly potravu, což naznačuje, že jsou vůči tetrodotoxinu relativně imunní.

Sexuální kanibalismus je u chobotnic poměrně rozšířený a samci různých druhů těchto živočichů si proto vyvinuly metody, jak páření přežít – někteří obětují svou rozmnožovací končetinu, jiní se páří na dálku. Samci chobotnic kroužkovaných ale kvůli krátkému pářícímu chapadlu musí vsadit na přímou konfrontaci.

Vědci považují tuto strategii za důkaz evolučních „závodů ve zbrojení“ mezi samci a samicemi. Jak říká hlavní autor studie zveřejněné ve vědeckém časopise Current Biology, Wen-Sung Chung z univerzity v Queenslandu: „Protože se samice zvětšily a zesílily, museli si samci vyvinout speciální taktiku, aby zajistili přenos svých genů do další generace.“

Špatné duševní zdraví a hudba mají společnou pohnutou historii. Do „slavného“ klubu 27 patřil třeba Kurt Cobain nebo Jim Morrison.  Výzkum potvrdil, že hudební kariéra přímo souvisí s vyšší mírou rizika sebevraždy. Podle britských údajů jsou hudebníci čtvrtou nejohroženější profesní skupinou z hlediska sebevražd ve Spojeném království, hned po stavebních dělnících, řemeslnících dokončujících stavební práce a pracujících v zemědělství. Informuje o tom web Euronews a The Guardian.

V profesní skupině definované jako povolání v oblasti kultury, médií a sportu jsou hudebníci nejrizikovější skupinou. U britských hudebníků bylo riziko sebevraždy o 20 % vyšší než průměr u mužů a o 69 % vyšší než průměr u žen. Podobně vysokou míru rizika ukázaly i údaje z USA. Ženy v zábavním průmyslu (včetně hudebnic) vykazovaly v rámci údajů za víc let nejvyšší míru sebevražd ze všech profesních skupin.

„Když vezmeme v úvahu špatné duševní zdraví, často spojené s užíváním návykových látek, můžeme vyvodit, proč jsou hudebníci tak moc ohroženi sebevraždou,“ uvedl spoluautor studie George Musgrave, vedoucí lektor sociologie kultury a kreativního průmyslu na Goldsmiths University. V posledních letech spáchalo sebevraždu taky několik hvězd K-popu. I tohoto trendu si studie všímá. Korea má podle autorů jeden z nejvyšších počtů sebevražd na světě.

Spojené státy zaznamenaly od října 36% nárůst počtu lidí, kteří se do země snaží nelegálně dovézt vejce. Podle údajů je pašování vajíček četnější než pašování drog, a to jak na hranicích s Kanadou tak s Mexikem. Americký prezident Donald Trump vede v současnosti s oběma zeměmi obchodní válku, kterou se snaží odůvodnit vyhlášením stavu národní nouze v oblasti bezpečnosti hranic v souvislosti s pašováním drog. Informovala o tom agentura AP.

Ze statistik vyplývá, že od října provedli američtí úředníci CBP na všech hranicích USA 3768 záchytů ptačích a drůbežích produktů, zatímco za stejné období fentanyl zadrželi 352krát. Dovoz čerstvých vajec do USA je nelegální kvůli obavám z nákazy. Totéž platí pro syrové kuřecí maso a další nezpracované drůbeží produkty.

Počet záchytů fentanylu v porovnání s počtem záchytů vajec vyvolal v Kanadské obchodní komoře pozdvižení. „Jakkoli je boj proti nelegálnímu fentanylu závažný, jeho souvislost s těmito obchodními rozhodnutími je velmi sporná,“ uvedl Matthew Holmes, vedoucí oddělení veřejné politiky Kanadské obchodní komory. Na severní hranici USA dochází k méně než jednomu procentu záchytů fentanylu, jak připomíná web The Logic.

Spojené státy už několik měsíců bojují s nedostatkem vajec. Kvůli ptačí chřipce přišly za poslední dva měsíce zhruba o 18,8 milionu nosnic. To se projevilo na ceně vajec, která citelně vzrostla. Podle údajů amerického ministerstva zemědělství (USDA) se očekává, že ceny dál porostou. V roce 2025 má cena vajec stoupnout téměř o 41,1 %.

Výzkumníci na tento objev přišli při zkoumání genetiky labradorů. Tým hledal části genetické informace, které by mohly psům způsobovat nadváhu. Zjistili, že s vyšší tělesnou hmotností labradorů je spojen zejména gen DENND1B. Ten narušuje mozkovou signální dráhu, která pomáhá regulovat chuť. Stejný gen mají i lidé. Studie vyšla v časopise Science a informuje o ní web BBC.

Podle vedoucí výzkumné pracovnice doktorky Eleanor Raffan z oddělení fyziologie, vývoje a neurovědy Cambridegské univerzity tento objev ukazuje, že majitelé štíhlých psů nejsou morálně nadřazeni – to samé platí i pro štíhlé lidi. Gen totiž mění predispozici k přibírání na váze, protože upravuje systém, který se podílí na regulaci pocitu hladu a spalování energie.

„Když máte vysoké genetické riziko obezity, jste náchylní k přibírání na váze, pokud nevynaložíte obrovské úsilí, abyste tak nečinili. Ti s nízkým genetickým rizikem se prostě nemusí tolik snažit,“ dodala Raffan.

Objevem roku se stala plzeňská kapela Ida The Young. Loni soutěžila v hitparádě neobjevených Startér, kde se probojovala až do finále.

Cenu Jany „Apačky“ Grygarové za publicistiku si odnesla redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Porota ocenila například její popis kauzy P. Diddyho, na jejíž reflexi spolupracovala s novinářem A. R. Shawem. „Za situace, kdy v kulturní publicistice převažují recenzní a názorové texty, upřednostňuje Sarah Abulkasim vhodně položené otázky,“ uvedla porota. Cenu si odnesla i novinářka Nora Třísková, která vytváří podcasty, píše recenze a články a dělá rozhovory, to všechno pro média jako A2, Deník Alarm nebo Full Moon. 

Počinem roku se stal festival soudobé hudby a zvukového umění Sanatorium Sonorum. Ve výzvě Bastl Electronic Track pro začínající producenty*ky porota vybrala skladby ★ONE★SHOT★ONE★HIT★ od LilaTesla (Markéty Kubíčkové) a throu od czarw (Olgy Wawracz).

Excelsa tvoří méně než 1 % světového trhu s kávou, takže je daleko za arabicou a robustou, které jsou nejpoužívanějšími kávami na světě. Podle odborníků se bude muset ještě ukázat, jestli je odrůda dostatečně praktická na pěstování ve mnohem větším měřítku, aby se zaplnila mezera na trhu způsobená změnou klimatu.

Káva má podle agentury AP na rozdíl od robusty sladkou chuť s tóny čokolády, tmavého ovoce a lískových oříšků. Je podobnější arabice, ale obecně je méně hořká. Pochází z Jižního Súdánu a několika dalších afrických zemí včetně Konga, Středoafrické republiky a Ugandy, pěstuje se také v Indii, Indonésii a Vietnamu. Hluboké kořeny, silné kožovité listy a velký kmen stromu umožňují, aby se druhu dařilo v extrémních podmínkách, jako je sucho a horko, kde jiné kávy růst nemohou. Je také odolná vůči mnoha běžným kávovým škůdcům a chorobám.

„O této kávě se toho ví hrozně málo. Snažíme se jí porozumět, učíme se každý den,“ řekl Ian Paterson, generální ředitel společnosti Equatoria Teak, která se zabývá udržitelným lesním hospodářstvím a působí v Jižním Súdánu už více než deset let.

Společnost excelsu testuje už několik let. Spolupracuje taky s místní komunitou na oživení kávového průmyslu a zvýšení produkce. Před třemi lety poskytla sazenice a školení přibližně 1 500 zemědělcům, ti kávu potom mohou prodávat zpět společnosti ke zpracování a vývozu. První výsledky jsou slibné, stromy jsou schopny odolávat horku mnohem lépe než jiné druhy.

Mnoho stromů začalo letos poprvé plodit a Paterson doufá, že se mu brzo podaří vyvézt první várku asi sedmi tun do specializovaných obchodů v Evropě. Zájem o ni už projevili velcí odběratelé, jako je například společnost Nespresso. Aby se však velkým odběratelům vyplatilo investovat, musí se produkce ztrojnásobit.

Stanice CNN s odkazem na zprávu o zatčení píše, že muž v policejním autě prohlásil: „Měl jsem je vyhodit z okna,“ a ve věznici v okrese Washington se ptal personálu: „Budu obviněn z toho, co mám v žaludku?“

Rentgenový snímek jeho trupu ukazuje to, co policie považuje za diamantové náušnice –⁠⁠⁠⁠⁠ bílou hmotu jasně zářící na šedém pozadí jeho trávicího traktu.

Během krádeže Gilder údajně řekl prodejcům u Tiffanyho, že má zájem o koupi diamantových náušnic a diamantového prstenu jménem jednoho basketbalisty z týmu Orlanda Magic.

Prodejci muže doprovodili do VIP místnosti, kde si mohl šperky prohlédnout. Po chvíli vyskočil ze židle, popadl šperky a snažil se násilím dostat ze dveří. Jeden z prodavačů utrpěl zranění, když se lupiči snažil bránit v odchodu.

Podle listu Washington Post policie uvedla, že Gildera identifikovala jako podezřelého na základě záznamů z bezpečnostních kamer a upozornila floridskou dálniční policii, která ho té noci zastavila na základě dopravního přestupku. Muž byl zadržený za kladení odporu při vyšetřování, načež podle policie spolkl několik předmětů.