Když vymřou včely medonosné, vymře lidstvo? Jen běžná a přehnaná domněnka, odpovídá entomolog Hadrava

„Kdyby vymizel jeden jakýkoli druh, nestalo by se asi nic. Kdyby vymizela celá skupina, tedy například všechny pestřenky, už by to mělo dramatické následky. Ale počet druhů rostlin, které jsou vyloženě závislé jen na pestřenkách, nebude extra vysoký,“ doplňuje entomolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Samotářské včely vyrábějí pro potomky obdobu našeho jogurtu. Jsou klíčové pro úrodu v sadech

Při podobných úvahách si podle Hadravy musíme nejdřív ujasnit, jestli jde o včely medonosné, nebo mluvíme o včelách obecně – a jen u nás žije vyšší stovka druhů včel.

„Včela medonosná je jen jeden druh, který se kvůli produkci medu využívá hospodářsky, slouží k opylování sadů apod. Když spekulujeme, co by se stalo, kdyby nějaký druh vymizel, tak zrovna u této včely vyhynutí nehrozí – chovatelé si ji ohlídají,“ tvrdí. 

„Problémy mají divoce žijící druhy – ale nejen včel, ale i další druhy hmyzu včetně pestřenek. A i kdyby vymřel jediný kterýkoli druh, taky by se asi zas tak moc nestalo. Kdyby jich vymřelo víc, to by už bylo vážné.“ 

Čtěte také

Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu

„Zatím ale nemáme ani detailní znalosti o tom, které druhy rostlin jsou na konkrétním druhu hmyzu závislé,“ vysvětluje entomolog.

„Z toho, co zatím víme, se zdá, že v přírodě je velká redundance – a pokud nějaký druh zmizí, dokáže ho jiný, do značné míry, nahradit.“

Je sršeň asijská problém? 

Už před dvěma lety přišli odborníci s varováním před sršní asijskou, která je tmavší než naše sršen obecná, a má žlutě zbarvené konce končetin. Je nebezpečná hlavně pro včely, které napadá v úlech. 

Sršeň asijská|foto:Profimedia

„To bylo velké téma, objevily se první náznaky výskytu tohoto invazního druhu u nás – ale hmyzích invazí je tady víc. Celý svět je propojený díky lidem, kteří létají z jednoho konce světa na druhý – a s nimi i hmyz. Nějaký vliv na zdejší ekosystém mít může – osobně bych se toho ale nebál. Ne tolik ve srovnání s tím, jakým způsobem je naše krajina ovlivněná hospodařením.“ 

Entomolog Jiří Hadrava tak naráží na velkoplošné zemědělství, obrovské plochy polí a lesů. „Tím nám tady mizí pestrá mozaika, kterou hmyz potřebuje. Larvy a dospělci mají často velmi odlišné nároky, a tak potřebují pestřejší krajinu.“ 

Čtěte také

Šetrné zemědělství v době klimatických změn. Co můžeme dělat pro odolnou krajinu?

„Například u pestřenek víme, že některé druhy mají larvy v tlejícím dřevu starých stromů a dospělci pak létají na květy, které opilují a i živí. Proto k životu potřebují, aby byly vedle sebe na malé ploše jak staré stromy, tak otevřená prosluněná krajina. A to dnes nikde není – my máme buď hustý les, anebo obrovské pole a pak jen velmi malý prostor na rozhraní mezi oběma typy prostředí,“ uzavírá. 

V Hovorech bude specialista na ekologii opylování mluvit i o tom, jakou roli hraje pro hmyz světelný smog ve městech a víc prozradí i o pestřenkách, které zkoumá už několik let. Poslechněte si celý pořad Naděždy Hávové v audiu.