Kdo věří na pravěké pyramidy v Bosně a příběh Jana Žižky: z lapky a žoldnéře Božím bojovníkem

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o poněkud kontroverzním pokusu autralských ochranářů ochránit vačnaté ďábly medvědovité před nakažlivou nemocí, který skončil vyhubením velké části ptačí populace na ostrůvku Maria, prozradíme vám, že lalokoploutvé ryby latimérie se mohou dožít více než 100 let věku a představíme vám obří nosorožce paraceratheria z čínského pravěku; mimo to se také dozvíte, že čínská vesmírná stanice na oběžné dráze už má první obyvatele a že z Bavorska přilétl nad Šumavu jasný meteoroid, ze kterého sice možná něco zbylo, ale nemá smysl to hledat.

Kdo věří na pyramidy v Bosně? A proč?

Soukromý badatel Semir Osmanagić, objevitel a neúnavný propagátor údajných bosenských pyramid|foto:Dragan Mujan, Shutterstock

Před rokem 2005 o nich nikdo neslyšel, nikdo jim nevěnoval pozornost; dnes se k nim sjíždějí turisté z celého světa. Chtějí je vidět, nabít se energií, najít novou cestu životem. Bosenské pyramidy... S jejich objevem, hodným pověstného „přepisování učebnic“, přišel původem bosenský soukromý badatel ze Spojených států Semir Osmanagić. Schopný byznysmen, který z několika kopců nad bosenským městem Visoko za pár let doslova „vypěstoval“ výnosný komerční fenomén a zhmotnění národní hrdosti, na které si místní nenechají sáhnout. To vše pod rouškou zdánlivě seriózního výzkumu, se kterým však oficiální věda nechce mít nic společného. Geologové, archeologové, egyptologové i historici celého světa jsou ve svém názoru zajedno. Údajné pyramidy v Bosně jsou jen obyčejné kopce. Ale v bosenském „údolí pyramid“ to nahlas neříkejte. 

Balvany na svazích vrchu Visočica, které jsou podle geologů přírodního původu, považují příznivci tzv. bosenských pyramid za pozůstatky konstrukce největší z nich, tzv. Pyramidy slunce|foto:Dragan Mujan, Shutterstock

Kdo vlastně je Semir Osmanagić a na čem svá tvrzení zakládá? O tom jsme si povídali s archeoložkou a balkanistkou Soňou Dvořáčkovou z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Kolik údajných pyramid a dalších prastarých staveb Semir Osmanagić objevil? Jak jsou velké a jak měly být podle něj konstruované? Co ve skutečnosti bosenské pyramidy jsou? A konal se tam nějaký oficiální průzkum, ať už archeologický, geologický nebo jiný? Kdo na bosenské pyramidy vlastně věří a proč asi? A věří na ně opravdu?

Šest století od husitské revoluce – 2. část: Jednooký hejtman

Profil Jana Žižky na československé pětadvacetikoruně|foto:Fotobanka Profimedia

Už potřetí se vracíme k událostem, starým šest století – k událostem, spjatým s husitskou revolucí; občanskou válkou, která zachvátila a na dlouhou dobu poznamenala Čechy a Moravu. Dnes se budeme věnovat především osobnosti husitského hejtmana Jana Žižky a zmíníme se také o všeobecném chaosu, bídě, společenském a hospodářském úpadku, který husitská revoluce přinesla především rolníkům, kterých bylo tehdy v našich zemích nejvíce. Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka. To je název monumentální práce historika profesora Petra Čorneje, která byla dokonce oficiálně vyhlášena Knihou roku 2020. S kým jiným si povídat o Janu Žižkovi než právě s Petrem Čornejem.

Jan Žižka u Nekmíře bojoval už jako jednooký|foto:Pavel Halla, Český rozhlas Plzeň

O Žižkovi se ví, že byl žoldnéřem i lapkou, pak se najednou objevil v Praze, na dvoře českého krále Václava IV. a o něco později z něj byl husita a Boží bojovník. Jak u něj mohlo dojít k takovému přerodu? Na tuhle otázku hledal Petr Čornej odpověď celá dlouhá léta... Když se Jan Žižka stal husitou, byl už na jedno oko slepý. Ví se na které – a kde o ně přišel? A co se mu stalo u hradu Rábí, kde utrpěl zranění druhého oka? A jak se vedlo sedlákům: v zemi, která sice od léta 1420 měla nového krále, ale ten v ní nevládl?