Kde se vzala voda ve stratosféře Jupitera
Astronomové opět ocenili, jak jsou pro ně cenné výsledky pozorování z družic, tentokrát z vesmírné observatoře Herschel.
Tato družice nenese jméno slavného britského astronoma nadarmo. William Herschel v roce 1800 objevil, že spektrum viditelného světla přesahuje do oblasti, kterou dnes nazýváme „infračervená“. A právě observatoř Herschel díky infračerveným očím svých přístrojů rozluštila dlouholetou záhadu o původu vody v horních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Za všechno může dopad komety.
Vodu v atmosféře obří planety poprvé detekovaly infračervené oči jiné družice, kterou vypustila v roce 1995 Evropská kosmická agentura. Její možnosti však byly omezené. A tak si vědci nadlouho museli vystačit s domněnkou, že se voda do Jupiterovy atmosféry dostala zřejmě při dramatické srážce planety s kometou Shoemaker-Levy 9 v červenci roku 1994. Vyloučili přitom možnost, že by měl Jupiter vodu ve stratosféře z vlastních zdrojů. To by vodní pára musela při postupu z hlubin překonat tzv. studenou past, která odděluje stratosféru od viditelné oblačnosti v níže položené troposféře.
Vraťme se ale k ostře sledované srážce komety s Jupiterem z léta roku 1994. Šlo o první přímo pozorovanou srážku dvou těles sluneční soustavy, což byla pro astronomy opravdu unikátní podívaná. Kometa ji mezi 16. až 22. červencem poskytla v mnoha pokračováních, protože se vlivem silných slapových sil obří planety ještě před srážkou rozpadla na jedenadvacet viditelných úlomků. Kolize každého z nich pak zanechala v atmosféře po několik týdnů dobře patrné stopy.
Družice Herschel o více než 15 let později podrobně mapovala vertikální i horizontální rozložení vodní páry v Jupiterově atmosféře a zjistila, že jižní polokoule planety, kde se srážka odehrála, obsahuje dvakrát až třikrát více vody než polokoule severní. Vědci promítli zjištěná data na snímky planety pořízené Hubbleovým kosmickým teleskopem. Nejvíce vodních stop je právě v oblastech, kam dopadly úlomky zmiňované komety. Thibault Cavalié z vědeckého týmu projektu v článku na stránkách odborného časopisu Astronomy and Astrophysics tvrdí, že až 95 procent vody ve stratosféře Jupiteru má původ v dopadu komety Shoemaker-Levy 9.
Vysíláno v Planetáriu č. 21/2013, 18. května.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
