Kamo'oalewa a další kvazisatelity Země a marné pátrání po ztraceném Sámově hradu Wogastisburgu

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o vlivu květnových kanadských požárů na kvalitu evropského ovzduší začátkem června, povíme si, jaký materiál už dvacet let uchovává kryobanka rostlin v pražské Ruzyni, představíme projekt brněnských vědců, kteří zkoumají škodlivost invazních mývalů severních pro naši přírodu, zmíníme se o skvělém archeologickém objevu vikinského pohřebiště u dánského města Aarhusu a nakonec i o velkých plánech ruské kosmonautiky na příští desetiletí.

Kamo'oalewa a další kvazisatelity Země

Observatoř Haleakala na havajském ostrově Maui v nadmořské výšce 3 052 metrů|foto:Restricted Flowers / Shutterstock.com

Letos 28. května odstartovala do vesmíru čínská sonda Tchien-wen 2, která má dva hlavní výzkumné cíle: navštívit blízkozemní planetku Kamo'oalewa a poté kometu hlavního pásu 311P/PANSTARRS. Povídání o kometě si necháme na jindy, až bude aktuální. Dnes se budeme bavit především o planetce havajského jména, k níž by se sonda měla přiblížit v létě roku 2026. A to tak blízko, aby odebrala vzorek z jejího povrchu. Ten by o rok později měla přivézt na Zemi. Teprve pak, bude-li vše fungovat, jak má, čeká sondu Tchien-wen 2 již zmíněný kometární výlet. Planetka Kamo'oalewa je velmi malé, protáhlé, rychle rotující těleso, objevené až v dubnu 2016 dalekohledem Pan-STARRS 1 z observatoře Haleakala na Havaji. Proč vědce tolik zajímá, že k němu dokonce vyslali sondu? Jedním z důvodů je, že se jedná o kvazisatelit, zdánlivou oběžnici naší planety. Ale je tu i další důvod

Země a Měsíc pohledem sondy Galileo, ze vzdálenosti 6,2 milionu kilometrů|foto:NASA, CC0 1.0, ©

O planetce Kamo'oalewa i o dalších planetkách, které jsou v blízkém vztahu s naší Zemí, si povídáme s popularizátorem astronomie Pavlem Gabzdylem z brněnské Hvězdárny a planetária. Jak by měla vypadat mise sondy Tchien-wen 2? Země má aktuálně sedm přirozených kvazisatelitních průvodců, o kterých víme. Některé jsou na dočasných, jiné na víceméně stabilních drahách; vytvořit Zemi kvazisatelit však dovedeme i sami.

30 let s Planetáriem: Wogastisburg, 2. část

Kupec Sámo v představě Mikoláše Alše|foto:Národní muzeum

Kde se nacházel pověstný „hrad“ Wogastisburg, možná spíš slovanské hradiště, u něhož bojovníci prvního sjednotitele Slovanů, původem franského kupce Sáma, vybojovali slavné vítězství nad vojsky krále Dagoberta I.? Došlo k této bitvě s Franky roku 631 nebo snad 632 pod vrchem Úhošť u Kadaně, jak se v 19. století domníval známý historik August Sedláček, nebo – podle modernější hypotézy – pod vrchem Rubín u Podbořan? Jak jsme si řekli před týdnem, názorů se v různých dobách objevilo mnohem víc. V 18. a v první polovině 19. století se Wogastisburg hledal ve Štýrsku, na Ohři, anebo v Horní Lužici. František Palacký hájil teorii o Wogastisburgu v Domažlicích. Wogastisburg se prostě kladl a dodnes klade ledaskam. V Planetáriu nám o tom před třiceti lety vyprávěl dnes již zesnulý historik a archeolog Josef Bubeník.

Dnes vám nabídneme druhou část jeho archivního povídání, které je dodnes aktuální, protože (a to vás nepřekvapí) Wogastisburg se ani za dalších třicet let nenašel. Bůhví, jestli se vůbec někdy najde. Píše o něm jediný známý zdroj – franská kronika tak řečeného Fredegara Scholastika čili Historia Francorum. Vyskytla se i teorie tvrdící, že Wogastisburg jako opevněné hradiště nikdy neexistoval. Nebo, lépe řečeno – co když šlo jen o dočasně opevněné místo, o cosi jako přenosnou předsunutou pevnost? Pak by bylo skutečně nemožné Wogastisburg blíže lokalizovat.