K planetkám a ještě dál! Aktuální a chystané výzkumné mise na periférii Sluneční soustavy a eneolit, pravěká éra mezi kamenem a bronzem

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o obří ledové kře, která už zdá se neohrožuje ostrov Jižní Georgie, protože došlo k jejímu rozlomení, dozvíte se, že vlci začali vyhledávat lidskou společnost patrně na Sibiři před 23 tisíci lety a budeme držet palce našim archeologům, kteří by se rádi v březnu vydali na plánované výzkumy do Súdánu; uslyšíte také o bolidu, který prolétl nad územím České republiky 29. ledna, ale měl tu smůlu, že ho přes oblačnost skoro nikdo neviděl a nakonec se budeme věnovat druhému komerčnímu kosmickému letu čínské soukromé firmy i-Space, který bohužel skončil neúspěchem.

Kosmonautika v roce 2021: K planetkám, plynným obrům a ještě mnohem dál!

Jak by podle představy NASA měla vypadat mise Dragonfly na Saturnově měsíci Titanu a v jeho atmosféře|foto:NASA Public Domain, ©

Za dráhou Marsu se ve Sluneční soustavě nachází hlavní pás planetek. V minulých měsících se tam činily dvě výzkumné mise – japonská Hayabusa 2 a americká OSIRIS-REx. Zatímco japonská sonda už své pouzdro se vzorky z planetky Ryugu úspěšně dopravila na Zemi, americká sonda se k návratu od planetky Bennu teprve chystá. Odlet je plánován na jaro letošního roku. V odběrovém zařízení má OSIRIS-REx možná až dva kilogramy materiálu, kterých se pozemští vědci dočkají v září 2023. Mezitím, už letos, odstartují k planetkám dvě nové mise, které vám představí odborník na kosmonautiku Dušan Majer, popularizátor vědy a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Podíváme se také, jak to vypadá s výzkumem Jupiteru a jeho měsíců a budeme se věnovat i nejvzdálenějším vyslancům lidstva - sondě New Horizons a oběma sondám Voyager, které nám už posílají data z mezihvězdného prostoru.

Eneolit nebyl žádné intermezzo!

Logo|foto:Český rozhlas

Na jaře roku 2009 jste mohli v Planetáriu slyšet seriál, vysílaný u příležitosti vydání osmidílné publikace Archeologie pravěkých Čech a také k 90. výročí založení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. Ve čtvrté části seriálu jsme navštívili období, které bylo dříve považováno za pouhé intermezzo neboli předěl mezi obdobím prvních zemědělců, neolitem, a dobou bronzovou. Archeologové toto období nazývají eneolit. Jak se v posledních desetiletích ukázalo, skutečný význam eneolitu je daleko zásadnější. K tomuto poznání přispěl i nedávno zesnulý archeolog Evžen Neustupný, jehož osobnost bychom reprízou našeho dvanáct let starého rozhovoru chtěli připomenout.

Logo|foto:Český rozhlas

Profesor Evžen Neustupný byl synem jiného významného českého archeologa, muzejníka a vysokoškolského pedagoga Jiřího Neustupného. Dlouhá léta působil v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky – nejprve na jeho expozituře v Mostě a později na ústředním pracovišti v Praze. Počátkem 90. let byl krátce i jeho ředitelem. Jeho původní specializací byl neolit a právě eneolit. Později se Evžen Neustupný začal věnovat spíše teoretickým a metodologickým otázkám svého oboru a různým sociálně-demografickým tématům. Tato jeho činnost byla v mnoha ohledech (a nejen u nás) doslova průkopnická. V roce 2008 byl editorem čtvrtého svazku Archeologie pravěkých Čech, věnovaného období eneolitu – a poskytl nám na to téma i rozhovor.

Jaké jsou typické základní charakteristiky eneolitu? Během něj lze na území dnešních Čech zaznamenat přítomnost mnoha pravěkých kultur. Které z nich jsou ty nejvýznamnější? Někdy existovaly i souběžně, navzájem se prolínaly nebo ovlivňovaly. Byly mezi nimi nějaké striktně vymezené a dodržované hranice? Vyvíjela se každá kultura z té předchozí?