K demolici odsouzený vodní mlýn v Byňově se podařilo manželům Jílkovým zachránit
Vodní mlýn v Byňově nad Velkým Březnem pochází z 18. století. Je z místní čedičové vyvřeliny, ze znělce. Při stavbě schodiště byl použit pískovec, na dlažby zase opuka. Stojí na Homolském potoce, který má velký spád. Díky tomu bylo na 10 kilometrech různých mlýnů 15!
Mlýn využíval vodu ze dvou zásobních rybníků. Zachovaly se dvě budovy, ta uprostřed chybí. Původní půdorys byl 66krát 21 metrů. V této obrovské budově pracovalo několik desítek pomocníků mlynáře.
Mlýn má dvě nadzemní podlaží, k tomu sklepní a podkrovní prostory. Je 16 metrů vysoký – tedy vlastně podobně vysoký, jako současný čtyřpatrový dům.
Ve 20. století mlýn fungoval už jen do 50. let, a to jako námezdní. Posledním předválečným mlynářem byl Karel Hanl.
V historických mapách je uváděn jako Passtreicherův mlýn. Passtreicherova rodina tady zřejmě mlela po staletí. První zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1740. Na mapách z doby Rudolfa II. je už stará mlýnice naznačená, včetně vodního díla.
Kamenná výminkářská deska uvádí, že Karl Hanl v roce 1910 ve věku 75 let odešel na výminek. „V průběhu rekonstrukce nás kontaktovala jeho rodina“, vypráví Tomáš Jílek a pokračuje: „Byli dojati z toho, že jsme mlýn zachránili a připravili pro nás album starých fotografií mlýna.“
Když Tomáš Jílek s manželkou Michalou v roce 2016 vodní mlýn v Byňově kupovali, byl ruinou určenou k demolici.
Začátek příběhu začal v kuchyni rodičů Michaly Jílkové, kde byli s manželem na obědě. Přímo z okna kuchyně se Tomáš Jílek díval na ruiny mlýnu. „Mlýn měl propadlou střechu, byl prorostlý nálety, vypadal jako všechno možné, jenom ne jako něco, co by se dalo zachránit,“ vzpomíná Tomáš Jílek a pokračuje: „Když jsem se rozhodl opravdu mlýn zachránit, všichni si mysleli buď, že si dělám legraci anebo že jsem blázen.“
Protože ale už s rekonstrukcí starých budov zkušenost měl, jeho smělé rozhodnutí se podařilo realizovat.
Jílkovi se teď už těší i na rekonstrukci a zprovoznění vodního mlýnského kola a kamenné štoly na staré mlýnici.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
