Jurský park? Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici

10. září 2022

Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl  poměrně malý. Vážil něco mezi 9-30 kg. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.

Čtěte také

Mladý nadšený vědec, tenkrát doktorand, nemohl pustit z hlavy, že nejstarší dinosauři jsou známí jen ze Severní Ameriky, severní Argentiny, jižní Brazílie a z Indie.

Při pohledu na mapu ale něco chybělo. „Dnešní Jižní Amerika a Indie byly poměrně blízko u sebe,“ připomíná Václav Gvoždík.

Na základě této úvahy dinosaura objevil při cíleném terénním výzkumu v Zimbabwe. Unikátní bylo, že nalezená kostra zůstala do dnešní doby téměř neporušená.

Ústup pouště

Když se v pozdním triasu objevili dinosauři, na světě existoval jen jeden obrovský superkontinent zvaný Pangea, který se později rozpadl ve světadíly, jaké známe dnes.

Růst velikosti znamená, že ztrácím jednoho nepřítele za druhým.
Jan Černý

Místo nálezu dinosaura odpovídá jižní části prakontinentu Pangea, kde bylo podle geochemických analýz mírné pásmo, podnebí, které nejčastěji zažíváme v dnešní Evropě.

Tenkrát bylo ale zřejmě sucho a dál na sever se jít nedalo kvůli pouštím. „Limitovaly rozšíření raných dinosaurů na jižní Pangeu,“ popisuje Gvoždík.

Ztráta nepřítele

Raný dinosaurus z Afriky mohl být velký například jako slepice. Evoluce si zřejmě dinosauří model nejdřív vyzkoušela v malém.

Čtěte také

„Růst velikosti znamená, že ztrácím jednoho nepřítele za druhým,“ vysvětluje vědec. Je to způsob, jak zůstat v bezpečí.

K příbuzným člověka patří i obří velryby. Jsou to ty největší, které na naší planetě máme. Na váhu jsou těžší, než byli poslední dinosauři.

„Naopak my savci jsme žili jako myška ukrývající se v děrách, aby nás nesežrali vládnoucí dinosauři,“ přidává kontrast Jan Černý.

Propojená centra

Václav Gvoždík připomíná, že i současní ptáci a dinosauři jsou z pohledu evoluční biologie velmi blízcí příbuzní. „Jsou zřejmě přímými pokračovateli dinosaurů,“ říká herpetolog.

„Plazí mozek představuje inspiraci, jak propojit některá mozková centra efektivněji, než to máme my,“ dodává Jan Černý.

Mnohá výbava dinosaura je skryta v genetické informaci slepice.
Jan Černý

Jako příklad uvádí možnost vylepšit si přenos zrakových vjemů přesunem do určité oblasti mozku, která dokázala vytvořit kontrastnější obraz.

Dinosauři a slepice

Černému to evokuje myšlenku Jurského parku, ale v jiném kontextu než od filmových tvůrců.

V seriózním vědeckém výzkumu jde o to takzvaně otevřít potenciál dinosaura ve slepici.

„Mnohá výbava dinosaura je skryta v genetické informaci slepice. Jsou tam například umlčené geny,“ vysvětluje Jan Černý.

Čtěte také

Zvíře by tak zřejmě mělo hlavu, která je bližší plazovi, zuby a ocas.

Mohlo by připomínat velociraptora, známého rovněž díky filmu Jurský park.

Muselo by být masožravé, aby mělo dostatek zdrojů pro fungování supermozku. „Ptáci se vyvinuli z masožravých dinosaurů,“ potvrzuje Václav Gvoždík.

Jak může výzkum agamy přispět k poznání evoluce mozku? Co mají velryby společného s mořskými predátory z pravěku? Jak vypadá zatím nejstarší známý dinosaurus z Afriky? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují biologové Jan Černý a Václav Gvoždík, spolúčinkuje herečka Lenka Kočišová, moderuje Martina Mašková.

Související