Jít do háje nebo se vrátit do hrobu jde na Teplicku bez problémů - mají tu Háj i Hrob!

3. březen 2016

Když vás někdo štve, pošlete ho do háje. „Stalo se mi to mockrát a já se sem vždycky rád vracel,“ říká Karel Singer. V Háji vyrostl, dnes je tu členem zastupitelstva a taky dělá knihovníka.

„V Háji se žije skvěle,“ tvrdí Karel Singer přesvědčivě a vysvětluje, jak asi obec ke svému jménu přišla: „Ve znaku máme kohouta. Německy se kohout řekne der Hahn, takže Háj možná vznikl zkomolením tohle německého slovíčka.“

Oficiálně Háj stal Hájem v roce 1920 a v 50. letech přibylo k Háji označení u Duchcova, což poněkud kazí lingvistickou vtipnost názvu obce.

Vrať se do Hrobu!

Z Háje do Hrobu je to pouhé dva kilometry. „Mít trvalé bydliště v Hrobu je skvělé. Když se mi kvůli tomu někdo směje, říkám, že tam jednou taky dojde. Já trénuji celý život, budu připravený,“ říká usměvavý muž před hrobskou poštou.

Městský úřad Hrob

„Jsme jediné město toho názvu v České republice. Jsme na Hrob hrdí,“ říká další oslovený obyvatel kdysi hornického města. Na sobě má tričko hlásající, že „Do hrobu musí každej“. Jde o reklamu na každoroční závod psích spřežení nazvaný Hrobská jízda.

V Hrobu prostě rozhodně není mrtvo a bývalo tu ještě živěji - když se Krušných horách těžily drahé kovy, býval Hrob královským horním městem.

„Těžilo se tu stříbro. A těžilo se kutáním takových malých šachtiček, které připomínaly hroby. Máme je i ve znaku. Odtud jméno našeho města,“ říká starosta Hrobu Karel Hirsch.

„Hrob je město historicky středoevropského významu. Demolicí protestantského kostela v Broumově a v Hrobu vlastně začalo povstání českých stavů a s ním i třicetiletá válka. Základy zbořeného kostela jsou v Hrobu stále k vidění.

Výlet do Háje i do Hrobu může být příjemným a vtipným programem třeba na příští víkend.

Spustit audio