Jiří Stočes: Jsou tu prázdniny neboli psí dny – podle nejjasnější hvězdy na obloze

Dnešního dne lze jen stěží hovořiti o tématu jiném než prázdninovém. Vždyť – jak konstatoval Jaroslav Žák ve své slavné studii Študáci a kantoři, prázdniny jsou jediným pojmem v oblasti školství, pro nějž žáci a studenti dosud nevymysleli jiný posměšný název, což zajisté svědčí o posvátné úctě, již k prázdninám chovají. A nenechme se mýlit, i kantoři různého stavu a postavení vyhlížejí letních prázdnin stejně úpěnlivě jako jejich divocí svěřenci.

Prázdniny bez školy ztrácí smysl

O prázdninách hovořil jsem již ve svých rozhlasových fejetonech vícekrát. Vždy usiloval jsem vypravovati nějaké zábavné historky s poučným závěrem. Stále však dlužím zejména naší mládeži výklad historický a jazykovědný. Nuže tedy – již staří Řekové a Římané znali blahodárný vliv prázdnin, jež od nepaměti doprovází jako nerozlučný přítel instituci školní. Ano, bez školy nebylo by prázdnin. Prázdniny bez školy ztrácí smysl, abych tak řekl, svůj raison d´être.

Vakace

Řecký pojem pro prázdniny διακοπές znamená toliko, co přerušení, vypnutí, odříznutí, v moderní řečtině též zastavení či přestávku. Latinský termín vacatio ve svém původním významu byl pak zproštěním, osvobozením či úlevou od nějaké povinnosti, zejména vojenské, posléze též od činnosti veřejné či právě školní. V prostředí školním prosadil se následně plurál vacationes, který byl již jednoznačně chápán jako prázdniny.

Tento latinský termín lze dodnes nalézti v řadě evropských jazyků, zejména románských – např. francouzské vacances, španělské vacaciones či italské vacanza; rumunština a portugalština však odvozují slovo prázdniny od jiných latinských kořenů slov. Vakace znala i starší čeština, dodnes existují v polštině (wakacje) nebo třeba v bulharštině (ваканция). Z germánských jazyků vyskytuje se tento pojem v nizozemštině (vakantie).

Sváteční neřkuli svaté dny

Většina jazyků germánských užívá naproti tomu pro pojem prázdniny slova původně určená pro svátek. Vychází se přitom často opět z latiny, od slůvka feria. Odtud tedy německé Ferien či stejně znějící výraz norský, téhož původu je ovšem i portugalské, tedy románské označení feriados. Z domácí, germánské jazykové zásoby čerpá hlavně angličtina a dánština – v obou jazycích se prázdniny řeknou doslova svaté dny tedy holidays, respektive helligdage. Angličtina však zná i termín vacation. Zcela jiný termín používá švédština (semestrar), ovšem i zde je zřejmá inspirace latinou a školskou tradicí. Pojetí prázdnin jako svátku nalézáme konečně i mimo germánské jazyky – kupříkladu v maďarštině (ünnepek) nebo v ukrajinštině (свята).

Psí dny

Přikročme ještě k jazykům slovanským. S výjimkou zmíněných výrazů polského a ukrajinského se zde vesměs objevuje slovo domácího původu odkazující na prázdno – tedy české a slovenské prázdniny, slovinské prazniki, chorvatské praznici a stejně znějící, ovšem azbukou psané slovo srbské. Výjimečné je označení prázdnin v ruštině. Pojem каникулы pochází z latinského názvu dies caniculares, tedy psí dny, které známe i ze staré češtiny. Označovaly se tak dny největšího letního parna a jejich název byl odvozován od tehdy nejjasnější hvězdy na obloze před rozedněním – Siria v souhvězdí Velkého psa. V tyto horké dny se ve starém Římě přestávalo pracovat i obchodovat.

Jak vidno, jazykověda jest oborem velmi poučným. Nebo Vás to snad nezajímá? Že se nechcete o prázdninách nic učit, ale prostě si je jen užívat? Dobrá, končím. Přeji vám prázdniny, které pro vás budou skutečným přerušením pravidelného denního rytmu jako pro staré Řeky, úlevou ze všech povinností jako pro Římany i svátkem jako pro Němce či Angličany. A pokud nejste zrovna slabí na srdce, přeji vám i ty psí dny, nejlépe někde u vody.