Jiří Loewy – novinář a sociální demokrat, jedna z nejvýraznějších postav české emigrace, rodák z Rumburku

Narodil se v roce 1930 v Rumburku. Rodina měla židovský původ, a ze severočeského pohraničí se musela kvůli řádění henleinovců odstěhovat.

Jiří Loewy prožil válečná léta jako pomocný dělník ve velkostatku. Transportu do koncentračního tábora se překvapivě vyhnul.

Po válce se stal krajským tajemníkem sociálně demokratické mládeže a redaktorem deníku Stráž severu v Liberci.

Když po únoru 1948 nesouhlasil se sloučením KSČ a sociální demokracie, byl na prahu dospělosti odsouzen k šesti letům odnětí svobody za sdružování proti státu a šíření poplašné zprávy.

Prošel jáchymovskými doly, Mírovem a dalšími věznicemi. Ve dvou třetinách trestu ho kvůli vážné nemoci propustili. Pracoval pak jako zásobovač a redaktor.

Další zlom v jeho životě nastal po sovětské okupaci v roce 1968. Společně s manželkou a dvěma dětmi rok poté emigroval.

Jako redaktor působil v holandském koncernu Akzo a sám vydával exilové noviny Právo lidu. Publikoval zde texty Václava Havla, Josefa Škvoreckého, Karla Kincla a dalších významných osobností. Současně byl ústředním tajemníkem sociální demokracie v exilu.

Po sametové revoluci ho Václav Havel vyznamenal Medailí Za zásluhy. Získal také Cenu Ferdinanda Peroutky.

Jiří Loewy zamřel v roce 2004 v německém Wuppertalu.