Je čas vysévat zeleninu, zkuste letos taky artyčoky

28. leden 2020

Kterou zeleninu vyséváme na rychlení a kterou lze vysít v únoru rovnou do řádků? Chtěli byste zkusit něco netradičního? Vypěstujte rostlinu, která vzhledem připomíná bodlák a má chutná květenství, artyčok! S výsevem poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Na rychlení sejeme kedlubny, květáky, saláty, brokolici. Kdo má teplý skleník, může připravovat sadbu rajčat, paprik, lilků, okurek. A můžeme se vydat přímo do zahrady. Je možné takzvaně vysévat na sníh. Prostě touto dobou, i když sníh v zahradě neleží.

V únoru je možné vysévat například mák, petržel, mrkev (z květin třeba ostrožky, koukole, okrasné máky, chrpy, kalifornský máček, prostě trvalky, potřebující jen krátkou dobu jarovizace). Rostlinky klíčí ještě v době, kdy je dostatek vláhy, obyčejně úspěšně urůstají plevelům. Většinou ale čekáme, až sníh sejde a zem dozraje k výsevům (přestane se mazat, stane se drobtovitou).

Hnojíme asi tři týdny před setím, aby se živiny rozpustily v půdním roztoku a byly přijatelné klíčícím a narůstajícím rostlinám (hnojiva pevná, hnojiva typu Cererit). Pokud používáme organická hnojiva, také by měla být v půdě včas, aby je mikroorganizmy mohly přeměnit do forem přijatelných pro rostliny. Hnojíme-li tekutými hnojivy, rozpustnými solemi (Kristalon a podobné), dodáváme živiny až v době setí, a dále podle potřeby rostlin.“

Zkuste si vypěstovat artyčoky

Pokud jste se na dovolené v okolí Středozemního moře zamilovali do artyčoků, zkuste je pěstovat i na své zahradě. Pokračuje Ivan Dvořák: „Sejeme je v únoru, do kelímků o objemu 0,2 l, po dvou semenech. Až rostlinky vzejdou, ponecháme jen tu silnější, druhou vyštípneme. Když semenáček začne otáčet kořeny okolo dna, přesadíme ho do většího kelímku. V květnu, před výsadbou ven, už může být rostlina v nádobě 0,9 l. Dejte přednost nádobě vyššího, štíhlejšího tvaru, aby se kořen moc nekroutil, po výsadbě pokračoval dál v cestě ke středu země.

Místo pro výsadbu musí být dobře připravené, jáma nejméně 50x50x50 (raději 80x80x80), naplněná směsí kvalitní zeminy s rozleželým hnojem, výsadbovým substrátem. Otuženou sazenici vysadíme, zaléváme, a v polovině července můžeme přihnojit (Kristalon apod., hnojůvka, močůvka). Rostliny už první rok kvetou, můžeme sklidit pár poupat (právě ta se konzumují).

Kardy mají květenství i listy pichlavější než artyčok. Listy ale mají mnohem silnější, dužnaté řapíky

Na zimu seřízneme lodyhu, rostlinu zakryjeme suchým listím, hromadou alespoň 60 až 70 cm v průměru, 50 cm vysokou, přes kterou dáme přikrývku z chvojí a třeba i PVC folie, aby místo zůstalo spíše suché. Tento kryt je nutný, aby zem okolo rostliny nebyla příliš mokrá a zejména, aby rostlina nijak výrazně nepromrzala. Rostliny vydrží někdy dva, jindy i více let, ale po třech letech ztrácejí poupata na kvalitě, velikosti a křehkosti. Artyčoku se daří především v teplejších oblastech, ve kterých se pěstuje vinná réva, nemá rád mrazy pod -10 stupňů Celsia.

Podobně můžete pěstovat kardy, neboli artyčok kardový, ve druhé polovině léta a na podzim se z něj, na rozdíl od artyčoků, sklízejí řapíky listů, jako chřestová zelenina. Více si přečtete v Zahrádkáři (1/19).“

Spustit audio