Javorský vrch v Českém Středohoří nabízí z vrcholu panoramatické výhledy
Na Javorský vrch si můžete vyšlápnout ze Slavošova nebo z obce Javory. Výpravu na něj si můžete naplánovat i delší.
Například z Jílového vás na Javorský vrch bezpečně dovede zelená značka. Je to pět kilometrů. Žlutá vede na Javorský vrch z děčínských Chrochvic. V tom případě půjdete také přes Chmelník a přes přírodní rezervaci Bohyňská lada. Po žluté pak můžete z Javorského vrchu dojít až na Blansko.
Původní obyvatelé tomuto odlesněnému kopci říkávali Lerchenberg, což by se dalo přeložit jako Skřivánčí hora nebo Skřivaní kopec.
Dnes se tato vrcholová pastvina dosahující nadmořské výšky 617 metrů nad mořem jmenuje podle nedaleké vesnice Javory, kam zajíždí několikrát denně autobus z Děčína, od hlavního nádraží. Přímo pod vrcholem vede také silnička, takže sem lze dojet i na kole nebo i autem.
Co se výhledů týče, to nejlepší na vás čeká na samotném vrcholu Javoráku. Panoramatický výhled si výrazně zpestříte, pokud si s sebou na vrchol vezmete kvalitní dalekohled a mapu, protože ve všech směrech se nabízí příležitost poznávat výrazné vrcholy bližších i vzdálenějších končin – Děčínskou vrchovinou počínaje přes Lužické hory a České středohoří po hřeben Krušných hor.
To, kam až dohlédnete, je vlastně otázka momentální viditelnosti, neboť za opravdu dobrých podmínek můžete z Javorského vrchu klidně spatřit i hřebeny Krkonoš.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
