Jaroslav Květina – jedna z nejvýznamnějších osobností české i evropské farmakologie, rodák z Račiněvsi

Dětství prožil převážně na pražském Spořilově. Za druhé světové války zažil bombardování Prahy a v květnu 1945 se aktivně se zapojil do Pražského povstání. Na přelomu 40. a 50. let vystudoval farmacii.

Po krátkém působení na Ostravsku přešel roku 1955 do Hradce Králové na farmakologické pracoviště vedené profesorem Vojtěchem Grossmannem.

S hradeckou farmakologií pak spojil většinu svého života. V 60. letech pracoval na prestižních zahraničních pracovištích v Itálii a Japonsku. Získal zde zkušenosti s moderní experimentální farmakologií a farmakokinetikou, které později přenesl do Československa.

V roce 1969 se stal Květina zakladatelem a prvním děkanem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Pod jeho dlouholetým vedením se stala respektovaným evropským centrem farmaceutického vzdělávání.

Jeho dalším mimořádným počinem bylo vytvoření Ústavu experimentální biofarmacie Akademie věd České republiky, který vedl od poloviny 80. let až do roku 2007.

Jaroslav Květina, který zemřel v roce 2022, proslul také jako průkopník farmakokinetiky. Velký přínos měl rovněž jeho výzkum metabolismu léčiv. A také výchova několika generací českých farmaceutů a farmakologů.