Jaroslav Foglar – autor legendárních Rychlých šípů žil jako kluk v ústeckých Předlicích
Jedním z tzv. „adoptovaných Severočechů“, tedy těch, kteří se tu sice nenarodili, ale zanechali zde výraznou stopu, je i autor legendárních Rychlých šípů – Jaroslav Foglar.
S rodiči se v roce 1910 přestěhoval jako malý kluk do ústeckých Předlic, tedy do oblasti, ve které se dnes nachází sociálně vyloučená lokalita. Foglarovi bydleli v přízemí domu na rohu Mahenovy ulice a Školního náměstí.
Spisovatel ve svých pamětech napsal, že rodina tak zaměnila vzduch čpící desinfekčním pachem nemocnice a jejích ústavů v okolí pražské Benátské ulice za nepříjemný zápach vanoucí z ústecké chemičky. Pamatoval si také, jak mu v místním parku věnoval strážník růži nebo jak jezdil s maminkou elektrikou do města.
Foglarovi bydleli v Předlicích dokonce dvakrát. Poprvé ještě před Jaroslavovým narozením. Na svět tu přišel jeho starší bratr Zdeněk. Z Předlic se potom uchýlili do Poděbrad a po smrti Foglarova otce zase zpátky do Prahy.
Bylo Ústí nad Labem inspirací pro Stíndala?
Nejzajímavější okolností etapy Foglarova života na Ústecku je spojení názvu města Ústí nad Labem a slavných Stínadel.
Foglar nikdy neprozradil, kde Stínadla ležela, ale když z názvu severočeské metropole vypustíte první písmeno a tři poslední, objeví se vám Stínadla v plné parádě.
Jaroslav Foglar nebydlel v Předlicích dlouho. Teorie o ústecké inspiraci pro název vyhlášené literární čtvrti Rychlých šípů ale bude žít napořád.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.