Jan Vávra: Opravdu končí doba postkomunistická?
Tak jak s drtivým nástupem koronavirové pandemie klesaly volební preference hnutí ANO, začala se liberální část společnosti radovat z možného konce vlády Andreje Babiše. Jeden renomovaný politolog dokonce uvažoval o tom, že v Česku může po podzimních volbách konečně skončit doba postkomunistická, kterou charakterizují vzorce chování přežívající z dob normalizace.
Společenskou debatu postkomunistické doby ovládá vypjatý ideologismus politických stran, pod kterým se ale skrývá vypočítavost a účelovost.
Čtěte také
Ovšem jedním z nejcharakterističtějších rysů je tendence většiny populace hledat silného vůdce, nebo spíše spasitele, obdařeného téměř nadpřirozenými schopnostmi. To byl základ mocenského vzestupu jak Václava Klause, tak Miloše Zemana a nakonec i Andreje Babiše. Pokud by ve volbách zvítězila koalice Pirátů a STAN, mohla by se Česká republika přiblížit liberální demokracii západního stylu, kde je program politické strany minimálně stejně důležitý jako charisma politických lídrů a bezmezná důvěra ve vůdce strany hraje s racionální úvahou aspoň vyrovnanou partii.
Poslední průzkum volebních preferencí optimismus liberálů poněkud zchladil. Vrásky na jejich čele nevytváří jen pokles dosavadního vedoucího dua. Mnohem příznačnější je náhlý vzestup hnutí Přísaha, které založil Robert Šlachta.
Čeká nás opravdová Spása?
Politický úspěch tohoto bývalého policisty vynikne nejlépe ve srovnání s neúspěchem bývalého předsedy iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře. Chceme-li se zamýšlet nad tím, jakým směrem se ubírá česká společnost, musíme si položit otázku, proč má – po ne úplně dobrých zkušenostech s vládou Andreje Babiše – reálnou šanci na vstup do parlamentu další politický kýč, který voličům nenabízí žádný program a svoji identitu staví pouze na boji s korupcí, o kterém se řada politologů domnívá, že je již dávno zdiskreditovaným heslem.
Čtěte také
Zastánce liberální demokracie musí zvlášť děsit, že jde o hnutí postavené na jedné osobě, která navíc do politiky spadla z nebe a o jejíchž názorech toho moc nevíme. Tedy kromě toho, že má odvahu.
Nástup nepolitických politiků je – přes zamračená čela našich konzervativců – trendem i v jiných zemích. Například v Izraeli, ve vyspělé demokratické zemi, odstavil od moci dlouholetého premiéra bývalý televizní moderátor. Na rozdíl od našeho bývalého policisty má ovšem bývalý moderátor nějaký program. Úspěch Roberta Šlachty s jeho Přísahou má bohužel podobné kořeny, jako měl úspěch těch, na které se dezorientovaná a vystrašená česká společnost v různých časových obdobích upnula jako na svého spasitele. Pokud by Šlachtovo spasitelství mělo oslovit více voličů, nesvědčilo by to rozhodně o konci éry postkomunismu v naší zemi.
Ovšem bývalý policista může splnit svůj úkol, i když jen překročí 5procentní hranici. Ještě nedávno to vypadalo, že Přísaha bude odebírat hlasy především Okamurově SPD, případně Babišově hnutí ANO a tím, že se do sněmovny nedostane, posílí její propadlé hlasy naopak vítěze voleb.
Pokud by se ale do sněmovny dostal, mohl by Šlachta promluvit do sestavování nové vlády. Vzhledem k tomu, co má tento bývalý policista za sebou, si jde jen těžko představit, že by se dal do spolku s Piráty nebo ODS. Naopak oprávněně můžeme předpokládat, že by vytvořil nějaké spojenectví s jiným spasitelem, Andrejem Babišem. Pak by nás ovšem čekala už opravdová Spása.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
