Jan Rychlík: Národnostní problémy Rakouska-Uherska se vyřešit nedaly

5. listopad 2018

„Monarchie je nevyřešila nikoliv proto, že by je řešit nechtěla, ale protože byly jako celek neřešitelné,“ říká historik Jan Rychlík, autor právě vydané knihy 1918 – Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.

„Jeden národní program šel proti druhému, skloubit je nešlo a ve výsledku byli nespokojeni všichni,“ uvádí historik, který ve své nové práci vykládá zánik monarchie z hlediska očekávání a požadavků jejích národů, a vysvětluje:

„Chtěl jsem vyvrátit jeden mýtus. Říká se totiž, že Rakousko-Uhersko nedokázalo vyřešit národnostní otázku, a lidé tím myslí, že nedokázalo vyřešit českou otázku. To ale není totéž. Cílem české politiky bylo dosáhnout pro české země takového postavení, jaké měly Uhry, tedy dualismus přeměnit v trialismus. Federalizaci monarchie Češi nechtěli. Ta by především vyžadovala, aby se české země rozdělily na českou a německou část a z německých částí vznikl samostatný celek, což ovšem čeští politici odmítali. Řešením tedy měl být trialismus. Ten by sice vyhovoval Čechům, ale nevyhovoval by nikomu jinému. Národnostní otázky monarchie by nevyřešil: nastal by problém, co s Poláky, Chorvaty, Slovinci. Srby.  Každý z těchto národů nemohl mít vlastní stát spojený pouze osobou panovníka. Takový celek by se nedal z jednoho centra řídit a vlastní dynamikou by se rozpadl.“

Milan Svoboda a Jiří Bartoloměj Šturc: Franz hrabě Clam-Gallas byl především šlechticem ducha a slušným člověkem

Hrabě Clam-Gallas

V říjnových dnech roku 2018 si připomínáme sté výročí vzniku Československa. Hlásíme se k němu i my, dnešní obyvatelé nástupnické, územně menší a národnostně méně pestré České Republiky.

Jak historik dodává, před rokem 1914 se nacionalismy v Předlitavsku (rakouská část monarchie) do jisté míry vyrovnávaly. Tím, že Rakousko vstoupilo do války, kterou nepotřebovalo – nešlo mu o nový územní zisk –, dostalo se do závěsu císařského Německa a tím se dosavadní rovnováha prudce vychýlila na německou stranu. To vyvolalo odstředivé tendence neněmeckých národů Předlitavska. Především Čechů, ale také Poláků a Jihoslovanů. A tento vývoj už nemohla monarchie koncem války ustát.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.