Jan Palouš ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Dobrý den, dobrý večer.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktuální zpráva Amerického národního úřadu pro letectví a vesmír uvádí, že důkazy o mimozemském životě se najdou nejpozději do 20 let. Ztotožňujete se s tímto odhadem?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, já jsem poněkud opatrnější a skeptičtější, já myslím, že skutečně zkoumání v astrofyzice jde mílovými kroky vpřed a máme mnoho různých evidencí, ale zatím přímé důkazy o existenci života neexistují a vlastně nemůžeme garantovat, že za 20 let k tomu opravdu dojde, i když jako jistá šance je tady.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Souvisí to právě třeba s technologií, jak říkáte, jde to prudce dopředu, to znamená, že ten optimismus NASA i v tomto je třeba kvůli novým technologiím?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Ten optimismus je nepochybně opodstatněný, protože máme tedy nové technologie, a to jak na zemském povrchu, což je dnes především interferometr ALMA, Atacama Large Millimeter Array, což je interferometr, který pozoruje v oboru milimetrových a submilimetrových vlnových délek, no, a pomocí tohoto přístroje objevujeme mnoho složitých i organických molekul kdesi v prostoru, no, ale potom jistě NASA má optimismus založený i na základě tedy těch misí, těch satelitů, které poletí v brzké budoucnosti do vesmíru, především se jedná o ten James Webb Space Telescope, který nahradí Hubbleův teleskop v brzké době.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A váš trochu skeptičtější odhad, kdy budeme mít přesvědčivý důkaz o mimozemském životě?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak můj skeptický postoj vyplývá z toho, že snad hvězdy jsou poměrně daleko. My si s těmi mimozemšťany jistě nebudeme moct podat ruku, ostatně já si myslím, že to hledání života mimo nás, mimo Zemi bude spočívat hlavně v hledání tedy podstatně jednoduššího života. Ten náš komplexní život, který má ty formy tak, my je známe a jak je znám tady od pana, paní redaktorky nebo jejího otce, tak to je teda život v podstatě složitější, než který hledají eventuálně ve vesmíru. To je život, který byl na Zemi patrně během prvních několika miliard let. Víte, tady život na Zemi přeměnil atmosféru Země a jsou tady v atmosféře Země některé prvky, které by se mohly detekovat eventuálně u jiných planet právě tím James Webb Space Telescope anebo potom patrně Evropským extrémně velkým dalekohledem, takže vlastně jeden z důvodů, proč stavíme Evropský extrémně velký dalekohled je, aby bylo možno pozorovat atmosféry planet u mimozemsky, u planet, které jsou tedy okolo jiných hvězd, které jsou podobné Zemi a jsou v těch obyvatelných zónách, kde může existovat ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To se mluví o těch takzvaných exoplanetách, pane profesore, můžeme vysvětlit, co to tedy je a jaký, jakou naději ohledně mimozemského života skýtají tedy?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak my máme naši hvězdu, ta naše hvězda se jmenuje Slunce, ta nás hřeje a my jsme tedy v určité vzdálenosti od Slunce, a tato vzdálenost je právě tak příhodná, že tady může existovat voda v kapalném skupenství, nikoliv v pevném, jako třebas na měsíci Evropa okolo planety Jupiter, ale ani ve skupenství plynném, jakoby tomu bylo, dejme tomu, kdybysme byli planetou Merkur, takže my jsme v takové příhodné vzdálenosti okolo té naší hvězdy. Víme, že tady, že tedy hvězd je mnoho, při pohledu na oblohu vidíme mnoho hvězd, které jsou ve slunečním okolí, jsou sice poměrně daleko, ta výprava na takovou nejbližší hvězdu by trvala patrně velice dlouho, nicméně to, co se děje v astronomii dnes, je, že se objevují okolo těchto vzdálených hvězd v jejich okolí planetární soustavy, podobně jako je tomu sluneční soustava okolo našeho Slunce, tak i jiné hvězdy mají své soustavy planet. Těch planet je tam objeveno často několik, a my jsme teď v takové situaci, kdy se zjišťuje, že vlastně taková ta fyzika těchto planetárních soustav nebo že ty planetární soustavy jsou často velice jiné než ta naše planetární soustava.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto jsou nadějné z úhlu pohledu možných stop života tam?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak jaksi z těch tisíce planet zhruba objevených dnes a několika tisíc podezření z dalších planet, tak je zhruba 10 % je planet, které jsou podobné Zemi, to znamená, to jsou ty takzvané superzemě. Ony jsou o něco hmotnější, než je planeta Země a některé z těchto planet, a právě to je ta poslední planeta, která byla objevena tou sondou Kepler, tak ta se nachází v obyvatelné zóně, to znamená, ta je v zóně, kde by na ni mohla být kapalná voda. Takže to je jeden z takových podmínek, jedna z podmínek, kterou si myslíme, že by měla být splněna k tomu, aby tam mohl existovat život, je, aby byla kapalná voda k dispozici.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je viceprezident Mezinárodní astronomické unie Jan Palouš. Teď od těch exoplanet k asi známější planetě, tedy k Marsu, protože ten skýtá, co se týče života na jiné planetě, než na Zemi, asi nejvíce indicií. Jaké zatím poskytl nálezy?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Mars poskytl nálezy jak při fotografování těch, tedy mapování té planety, tak i při tom pohybu těch vozítek, které se pohybují po povrchu Marsu, tak, co tam našly ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Curiosity.

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
... Curiosity a Opportunity, tak se tam našly nepochybné známky toho, že tam byla voda, že jsou tam jakési morfologické útvary, které svědčily o tom, že tam byla voda, a dokonce se jako prokázalo, že mnoho vody uniklo patrně z Marsu. Samozřejmě část této vody může být koncentrována v jeho polárních čepičkách, část může být pod povrchem, ale Mars je patrně taková planeta, které se nepodařilo udržet si většinu té vody, kterou měla, která byla na povrchu Marsu v dobách rané, raných dobách sluneční soustavy, kdy patrně komety nebo nějaké miniaturní planety, to je takové to období, které někdy nazýváme těžkého bombardování, ono vlastně voda na Zemi a na Mars patrně také byla importována díky kometám. Komety nebo jiná tělesa, kterých bylo daleko větší hojnost v raných dobách sluneční soustavy, tak působila něco, čemu říkáme bombardování nebo tedy rané bombardování, které přineslo vodu. Vlastně Země byla zaplavena vodou tehdy, která tady nebyla původně, podobně Mars, ale Země si ji dokázala udržet, Země si ji dokázala udržet a vlastně v tom praoceánu právě se vyvinul život.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to znamenalo pro vesmírný výzkum, kdyby byl přinesen nevratný důkaz o mimozemském životě?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak nezvratný důkaz by znamenalo třeba to, kdybychom objevili mikroorganismy, anebo jakési známky života v tělesech, které přicházejí z vesmíru, to znamená, třebas nějaké kometě, dovedeme si představit, na kometách přistávají různé sondy. Víme, že tedy na kometě Shoemaker-Levy, promiňte, Gerasimenko, Čurjumov-Gerasimenko přistála sonda a tam teda, kdy našly se známky života, tak to by byl ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tomu rozumím, ale kam by to právě třeba posunulo, co by to otevřelo za další obzory vesmírného výzkumu?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak my samozřejmě bysme potřebovali vědět, jestli jsme ve vesmíru sami, anebo jestli vesmír je vyplněn životem, který bují poměrně všude. To by znamenalo teda, že je tady mnoho jiných podobných těles, které jsou v podobné situaci, jako je Země. Já si myslím, že takové přesvědčení v astronomii narůstá, že tady máme podobná tělesa a že na podobných těchto tělesech vlastně život může existovat. Já si myslím, že tudíž ta odpověď na onu otázku Jana Nerudy, kterou máme v Ondřejově napsanou na fasádě, to znamená ty jaksi žabí slečny se ptají onoho starého žabáka, když jim přednáší o tom, co jsou to hvězdy, tak my bychom rády věděly, jsou-li tam žáby taky? Tak samozřejmě my bysme to také rádi věděli, ale domnívám se, že tedy to zklamání, které by mohlo přijít, bude hlavně spočívat v tom, že ten život bude mít naprosto jiné formy. On bude daleko primitivnější.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že to budou mikroorganismy?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Že to budou mikroorganismy, že to nebudou žáby. A vlastně, že to nebudou teda lidé nám podobní a že taková ta kolonizace vesmíru, která se předpokládá, kdyby tedy tady bylo na každé snad, okolo každé hvězdy skoro podobná civilizace, ta je patrně velmi nepravděpodobná.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepředpokládáte tedy, že by ta mimozemská civilizace byla mnohem inteligentnější než pozemská, nějakým způsobem naopak mohla kolonizovat Zemi?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
To je samozřejmě těžká otázka, protože my víme, že jaksi Země existuje 4,5 miliardy let a prvních tedy víc než ty 4 miliardy prvních let na Zemi, tady byl život teda v naprosto jiné formě. Teprve potom později se tady začala vyvíjet jakási, jakási vyšší forma života, takže je teda otázka, co se děje na těch mnoha milionech, miliardách těles, které třeba jsou podobné naší Zemi, ale já bych tady upozornil na jednu věc, kterou někdy říkám studentům, když hovoříme o hvězdách nebo o galaxiích, nebo o tom, že tedy naším domovem je tato galaxie Mléčná dráha a teď si jenom musíme uvědomovat, jaké jsou vzdálenosti mezi hvězdami. Kdybychom totiž ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to skoro nepředstavitelné tedy dost.

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak, kdybychom chtěli letět tím hvězdoletem k nejbližší hvězdě nějakou takovou rychlostí, kterou jsme schopni vyvinout, kterou běžně létají teď tady ty satelity, to znamená, řádově 10 kilometrů za vteřinu, no, tak musíme si uvědomit, že k nejbližší hvězda, což je Proxima Centauri, která je vzdálená zhruba 1 parsek od nás, bychom letěli 100 tisíc let, to je ta nejbližší hvězda. Čili ke všem těm dalším hvězdám by ta výprava trvala teda nesmírně dlouho. Já se domnívám, že to je jedna z velkých věcí, která nás vlastně odděluje od těch jiných civilizací, které eventuálně někde jsou. Jsou to příliš velké vzdálenosti.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, viceprezident Mezinárodní astronomické unie Jan Palouš. Jak právě otázka mimozemského života, která je tedy velmi populární samozřejmě, ale rezonuje právě na půdě Mezinárodní astronomické unie, na kongresech?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Ano, my teď chystáme kongres, který se bude konat v Honolulu v srpnu letošního roku a předchází tomu kongresu, víte, já příští týden jedu do Itálie na takovou přípravnou konferenci této velké konference a součástí toho je reforma Mezinárodní astronomické unie, která se chce zmodernizovat a která chce být více vstřícná různým novým oborům a jeden z těch nových oborů, který tady vzniká, je takzvaná astrobiologie, to znamená, obor, který je někde na pomezí astronomie a biologie, to znamená, tedy je to hnáno hlavně těmi objevy složitých molekul, jedná se tedy o kyseliny, o jaksi organické molekuly, které pozorujeme ve vesmíru, které vidíme, že tam jsou. To je umožněno právě oním interferometrem ALMA, který v tom oboru milimetrových vln totiž vidí spousty takových, v džungli, vlastně ne všechny ty emise jsou identifikovány, známe, my neznáme vlastně, co jsou, ale jsou to ..., některé z nich jsou identifikovány a ty jsou působeny organickými molekulami. Tyto organické molekuly se vnášejí ve vesmíru, jsou třeba identifikovány v okolí právě těch hvězd, které mají planetární soustavy, těch, mimozemské planetární soustavy, takže to jsou ta místa, kde by mohl existovat život, čili my už máme taková místa, která, kde si myslíme, že by život mohl existovat, a tam je nasměrováno naše pozorování. A to si myslím, že tedy bude podporovat Mezinárodní astronomická unie, která samozřejmě musí vytvářet určitý interface, určitou platformu, kde se bude stýkat taková ta normální astronomie s tou jaksi nenormální astronomií, což je dneska astronomie jdoucí do biologie.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte máme nasměrován tam ten výzkum, i vědkyně NASA Ellen Stofanová tvrdí, že v souvislosti s pátráním po mimozemském životě už vědci vědí, kam a jak se dívat a mají na to i technologie. Jak daleko jsme tedy od toho důkazu?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak, jak jsem říkal, ten důkaz bude snad teprve úplný až dokážeme, dejme tomu, v atmosférách planet, které jsou podobné Zemi svojí velikostí, rozlišit emise nebo rozlišit atomy nebo molekuly, které tam patrně nemohly vzniknout jinak, než produkcí v živých organismech. To se stalo s atmosférou Země, kdybychom pozorovali Zemi dnes, tedy budoucím, tak dnes, ale budoucím teleskopem Extrémně velkým evropským dalekohledem od hvězdy Sirius.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To by mělo být někdy v roce 2020 uveden do provozu?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Tak to jste trošku příliš rychlá. Já si myslím, že dneska předpokládáme, že ten Evropský extrémně velký dalekohled by mohl být vyhotoven v roce 24, zhruba za 10 let nebo za 9 let ode dneška. Už jako všechny přípravné práce pokračují, ale jako samozřejmě máme také problém s financemi a problém s tím, aby ten přístroj jako byl skutečně tím prvním přístrojem, který bude schopen detekovat /nesrozumitelné/, prostě prohlížet planety, atmosféry planet podobných Zemi u jiných hvězd. A kdyby se v těchto planetách, v těchto atmosférách těchto planet našly takové produkty, které by byly vidět, kdyby tento dalekohled byl u hvězdy Sirius a pozoroval by planetu Zemi, tak by tady viděl například ozón, nebo například jiné produkty, které nevznikají normálním způsobem, ale které vznikají právě tím, že tady je život, to znamená, kdybychom pozorovali Zemi Evropským velkým dalekohledem z hvězdy Sirius, tak bychom za 10 let patrně mohli dokázat, že na Zemi je život. Takže doufáme, že k tomuhle dojde a že k tomu dojde, dejme tomu, v tom dalším desetiletí po roce 1924.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíme o těch technologiích, konkrétně tedy o Evropském extrémně velkém dalekohledu, ten je financován z jakých zdrojů?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Tak hlavním tahounem Evropského extrémně velkého dalekohledu je takzvaná Evropská jižní observatoř, což je dnes sdružení 14 států, nicméně patnáctý stát Polsko už od 1. července bude patrně dalším státem a možná ještě šestnáctým státem se stane také možná Brazílie, to znamená, je to sdružení států, je to organizace, která je založena na takzvané mezivládní dohodě těchto států, které se rozhodly, že jaksi špičkový výzkum nelze pěstovat v izolaci, že musíme spojit prostředky, sice nejen mozky, ale i finanční prostředky a dělat věci společně. Tohle to je jeden z velkých projektů této mezinárodní organizace, která tudíž je placená hlavně z vlastně příspěvků vlád, čili jsou to vlastně peníze, které tyto vlády dávají na vědomí.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se na ty finance ptám proto, protože vesmírný výzkum samozřejmě je velmi nákladný a často padá ta otázka, zdali opravdu dávat tolik peněz třeba na výzkum ohledně hledání stop mimozemského života, pakliže je řada problémů, které vlády musí řešit tady na Zemi.

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
No, tak to je jistě taková otázka, kterou často dostáváme a která teda nemá úplně jednoduchou odpověď, ale já se domnívám, že ta odpověď je poměrně velmi jednoznačná, jistěže můžeme říci, že když tedy John Kennedy se rozhodoval, že poletí na Měsíc, že bude teda program přistání člověka na Měsíci, tak bylo celkem jasné, že tady nebudou nějaké přímé důsledky pro jakousi ekonomický rozvoj nebo že tady nevíme tedy, k čemu, nebo tehdy v tom roce, v tom počátku šedesátých let, kdy se to rozhodovalo, nebylo jasné, jestli toto vůbec k něčemu bude dobré.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď?

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
A ono se teda potom ukázalo, že vlastně jako mnoho takových vedlejších produktů, které tedy nebyly původním záměrem, tak se uskutečnilo a patrně bychom neměli teflon nebo neměli bysme suché zipy, kdyby nebyl teda program přistání na Měsíci, protože to všechno bylo vymyšleno pro tento program a nebyl to hlavní záměr vymyslet teflon, ani vymyslet suché zipy, ale byl to vedlejší produkt tohoto programu. Takže já si myslím, že podobně jako, když hledáme, jestli ve vesmíru je život, tak těch vedlejších produktů tohoto hledání bude takové množství, které ovlivní tedy náš život tady a budeme muset se zamýšlet, jakým způsobem ten život vlastně vznikal a jak se vytvářel a vyvíjel. Takže já vůbec nepochybuji o tom, že to je v zájmu všech daňových poplatníků, aby takovýto program existoval.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Finance jsou naprosto opodstatněné, které plynou do vesmírného výzkumu.

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Ano.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká viceprezident Mezinárodní astronomické unie a vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů, pan profesor Jan Palouš, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to. Na shledanou.

Jan PALOUŠ, viceprezident Mezinárodní astronomické unie, vedoucí oddělení galaxií a meziplanetárních systémů
--------------------
Já vám taky děkuji. Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.