Jan Evangelista Chadt - Ševětínský
Narodil se před sto padesáti lety, 26. února 1860 v myslivně v Kubově Huti nedaleko Vimperka na Šumavě, kde byl jeho otec revírníkem.
Do české obecné školy chodil v Ševětíně u Českých Budějovic, odtud tedy jeho druhé příjmení Ševětínský. V roce 1872 vstoupil na reálku v Písku, kterou končil roku 1879 a pokračoval ve studiu na tamějším lesnickém a hospodářském učilišti, kde složil všechny odborné zkoušky. Po státních zkouškách z lesnictví byl přijat do služeb Schwarzenbergů. Působil nejprve jako lesní adjunkt v revíru Žátoňka na Vimpersku, později krátce na severu Čech v polesí Kamýk u Lovosice a nakonec na myslivně na legendárním Březníku, tedy Pürstlingu - kterou možná někteří z vás budou znát z románu Karla Klostermanna Ze světa lesních samot. Následovala práce v ústřední schwarzenberské účtárně v Třeboni a na lesním úřadě ve Vimperku, a v říjnu 1897 byl Jen Evangelista Chadt jmenován opět revírníkem na Šumavě. Po pěti letech byl přeložen do hájovny na samotě jménem Obora, která leží mezi Vinařicemi v lounském a Kozojedy v rakovnickém okresu. Ve Vinařících mimo jiné založil sokolskou jednotu a řadu let byl jejím starostou.
Jan Evangelista Chadt vydal za svůj život přes osmdesát samostatných spisů a napsal přes pět set článků do čtyřiceti časopisů - místních, krajinských, odborných i vědeckých. Jako první sepsal památné stromy v Čechách, zabýval se dějinami lesnictví a lovectví. Do tisku připravil mimo jiné spis "Místní jména na Lounsku", který vyšel až po jeho smrti. Pro své vlastenectví měl za Rakouska řadu nepřátel - takže aby mohl klidně psát, ukrýval se pod pseudonym "Ševětínský". Teprve samostatná Československá republika uznala Chadtovu vědeckou činnost. Roku 1920 byl jmenován docentem vysoké školy technické v Praze a vysoké školy zemědělské v Brně. V roce 1923 odešel z Obory na trvalý odpočinek do Krče u Prahy, kde také 15. března 1925 zemřel. V červnu 1931 mu byla během pietní slavnosti na myslivně v Oboře odhalena pamětní deska. Řada dokumentů o životě Jana Evengelisty Chadta-Ševětínského je uchována v Okresním archivu v Lounech. V roce 2002, když režisér Bedřich Ludvík natáčel pro Českou televizi cyklus Paměť stromů, zasadili společně z Luďkem Munzarem u hájovny v Oboře na paměť Jana evangelisty Chadta-Ševětínského strom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně