Jak si poradit se stresem aneb Když nejde o život, jde o...

Stres působí na naše zdraví mnohem víc, než si možná dokážete připustit. Jde vlastně o reakci organismu na hrozící nebezpečí a spouští v těle spoustu pochodů, díky kterým umíme na nebezpečí reagovat.

Mozek vyhodnotí zátěž a přikáže tělu produkovat hormony, které pomohou situaci zvládnout. Díky tomu se zrychlí srdeční činnost a zvýší se krevní tlak, a dojde k prokrvení svalů a orgánů, které mají podat zvýšený výkon. Zároveň se omezí činnost v ten okamžik nepotřebných orgánů, jako jsou například žaludek či ledviny. Dojde k uvolnění energetických zásob v těle, které pak dokáže zvládnout vyšší fyzickou zátěž a zlepší se myšlení a rozhodování.

Díky této obranné reakci dokázalo lidstvo přežít mnohé hrozby po tisíciletí. Užitečná je ale pouze v případě, že je krátkodobá. Je totiž velmi náročná na energii a organismus vyčerpává. Pokud se opakuje často, bez regenerace a doplnění energetických zásob, dochází k narušení rovnováhy organismu.

Náš imunitní a trávicí systém jsou během stresu nedostatečně zásobeny, a pokud takový stav trvá delší dobu, dostaví se trávicí potíže a zvýší se náchylnost k onemocněním.

Protože tělo při stresu produkuje mnohonásobně více energie, než při běžném zatížení, tělo to dost vyčerpává a navíc to zaplavuje organismus větším množstvím odpadních látek, které při výrobě energie vznikají. Ledviny přitom ve stresu fungují jen omezeně a tak se odpadní látky v těle hromadí.

Ve stresu také tělo sahá do zásob energie a tu se pak snaží rychle doplnit – odtud se třeba bere ta neodolatelná chuť na sladké. To ovšem způsobuje kolísání hladiny cukru a zvyšuje se riziko cukrovky. Počáteční potíže po stresu, jako třeba nespavost, problémy se zažíváním a zvýšený krevní tlak, mohou přerůst až v metabolický kolaps, trvalé poškození srdce a jiných orgánů.

Co všechno nás stresuje a jak se tomu naučit vyhýbat?

Porušování pracovních práv je v Česku častým jevem|foto: Free Digital Photos

O stresu mluvíme hlavně ve chvílích, kdy ho pociťujeme psychicky. Obavy ze zkoušek, z nemoci, pracovní vytížení, nedobré mezilidskými vztahy – to všechno jsou situace, ve kterých si uvědomujeme, že jsme stresováni.

Hlavním úkolem stresových reakcí v těle je přitom zajistit fungování našeho těla tak, aby bylo schopno reagovat v situacích ohrožujících život. Náš život přitom ohrožují i zdánlivé maličkosti, jako jsou výkyvy teplot, nedostatek živin a přemíra chemie v těle.

Pokud pociťujeme chlad nebo je nám naopak horko, pokud máme hlad nebo žízeň, nebo to přeženeme s alkoholem či prášky, mozek to vyhodnotí jako nebezpečí a aktivuje hormony, které upravují chod našeho těla tak, aby se umělo situaci přizpůsobit a bránit se.

Stres a odpočinek

Čím víc jste vystresovaní a unavení, tím hůř se vám daří odpočívat. Nemůžete usnout, hlavou se vám honí spousta myšlenek, s největší pravděpodobností máte ztuhlou šíji a bolí vás za krkem. Vlivem stresových hormonů se zvedá krevní tlak, cítíte se nervózní... A začnete brát prášky.

Pozor ale! Pod vlivem pilulek nejste schopni řešit potíže přirozeně a rychle. Tělo tu chemii navíc vyhodnotí jako další ohrožení a opět uvede tělo do stresové pohotovosti. Nastává tak kolotoč, při kterém se problémů nezbavíte.

Pokud se tedy někdy dostanete do kolotoče stresových situací, zapamatujte si, že když nejde o život, není třeba se stresovat. A myslete na to. Mozek má totiž za úkol posílat do těla stresové hormony ve chvíli, kdy jste ohroženi a o život opravdu jde. Jen úplně neumí rozlišit ten moment, kdy na vás někdo míří pistolí a kdy mu jenom vysíláte negativní signály kvůli nezaplacenému účtu za elektřinu, nebo protože vám někdo řekl, že se mu nelíbíte.

I statistiky a vědecké studie ukazují, že potíže s vysokým krevním tlakem, zažívacími potížemi, s chronickými bolestmi kloubů a páteře, či s únavovým syndromem a depresemi, odeznívají u lidí, kteří přehodnotí svoje priority.

Naučte se vyhodnocovat stresující situace

Stres, bolest hlavy, nemoc|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Pokud se naučíte nelámat si hlavu věcmi, které nemůžete ovlivnit – jako třeba počasí nebo zácpy na silnicích, hodně si prospějete. Také se můžete připravit na chvíle, které pro vás stres budou znamenat – určitě se budete mnohem méně stresovat při zkoušce či pracovním pohovoru, na které jste připraveni. Vnímejte je jako pozitivní výzvu, ne jako hrozbu!

I když vám to třeba nepůjde hned, snažte se se stresem vypořádat přímo v okamžik, když ho cítíte. Protože právě v tu chvíli jste ještě schopni zastavit proces, kdy jsou do těla vyplaveny stresové hormony, které ovlivňují chod vašeho těla.

Nejrychlejší pomoc je dechové cvičení. Najděte si co nejpohodlnější polohu – ideálně vleže nebo vsedě, nebo se aspoň ve stoje opřete o zeď. Položte si ruce na břicho, pomalu se nadechněte, na chvíli zadržte dech a potom pomalinku vydechujte ústy a zkoušejte si představit, jak se během toho vydechování vaše tělo postupně uvolňuje.

Uvolnění nepřijde po jednom výdechu, musíte je samozřejmě opakovat do chvíle, než pocítíte úlevu. Je dobré si tuto techniku nacvičit, abyste ji uměli použít i ve chvíli, kdy pod vlivem nějaké situace nejste úplně soustředění.

Stres a jídlo

Tělo po stresové reakci potřebuje doplnit energii. Často v takové chvíli, kdy jsme stresem vyčerpaní, saháme po něčem sladkém. Může vám to pomoci, ale jen v případě, že vámi zvolená pochoutka nebude obsahovat rafinovaný a uměle zpracovaný cukr. Ten totiž způsobuje kolísání hladiny cukrů v krvi, které vede k další nerovnováze v těle a paradoxně tak v něm vyvolá další sérii stresových reakcí.

Tělo po stresu ale potřebuje doplnit kromě energie také bílkoviny, tekutiny, vitamíny a minerály. A tomu nejlépe pomůžete tak, když si po stresové reakci dopřejete třeba jogurt s čerstvým ovocem, kde tuto kombinaci pro obnovení sil v organismu najdete. V boji se stresem pomáhají také vitamíny řady B, které pozitivně působí na nervovou soustavu a pomáhají tělu získat energii z přijatých živin. Nejlepší jsou samozřejmě vitamíny z přirozené stravy, proto si dopřávejte pravidelně ryby a listovou zeleninu.

Strava bohatá na vitamín B působí nejen jako likvidátor stresu, ale také jako prevence před jeho vznikem. Tak stresu předcházejte tím, že budete přemýšlet o tom, jak a co jíte.

cvičení, pohyb, jóga, protahování, senior|foto: Fotobanka Pixabay

Stresujete se? Noste u sebe vždy balíček žvýkaček

Je to tak. Žvýkačka může posloužit jako rychlá první pomoc při stresové situaci. Žvýkání pomáhá uvolnit napětí a úzkost. Je dokázáno, že když žvýkáte, dokážete se lépe soustředit. To se hodí třeba ve chvíli, kdy pociťujete stres při práci nebo před zkouškami. Jestli nemáte žvýkačku zrovna po ruce, zkuste si alespoň představit, že ji v ústech máte a žvýkejte naprázdno.

Při stresové situaci také pomůže, pokud nějakým způsobem zapojíte svaly v obličeji. Chvilku se zcela jednoduše šklebte. Otevírejte dokořán ústa, povytahujte obočí, snažte na tváři vyloudit úsměv – a pozor, čím bude křečovitější, tím lépe! Tak totiž prokrvíte svaly v obličeji a tím dojde k jejich uvolnění. A zvýší se hladina endorfinů – tedy takzvaných hormonů štěstí a pohody, což je proti stresu ta nejlepší obrana.

Dopřejte uvolnění také svalům ve zbytku těla. Vyklepejte si ruce, zatřeste nohama a hlavou, zakruťte rameny a udělejte pár předklonů a záklonů. Tento jednoduchý tělocvik na půl minuty zakončete protažením a napijte se sklenice vody.

I tekutiny jsou totiž při stresu důležité. Pokud totiž tělu chybí voda, zvyšuje se hladina kortizolu, tedy hormonu, který je vylučovaný při stresu.