Jak je to s úplňky – a třeba i s jejich jmény a barvou?
Kdy měsíční úplněk nastává a jak dlouho trvá, co je to superúplněk nebo mikroúplněk, proč se některé úplňky označují jako „barevné“, a jiné jsou zase k přírodě vztažené.
Astronomické léto už doslova klepe na dveře, začne 21. června přesně ve 4 hodiny 43 minuty SELČ, kdy Slunce vstoupí do znamení Raka a tímto datem nastane letní slunovrat. Doteď se dny prodlužovaly, potom budou kratší; u nocí tomu bude naopak, až se při podzimní rovnodennosti 22. září den i noc vyrovnají a pak budou mít postupně noci navrch.
Měsíc, náš odvěký souputník
S létem obvykle spojujeme dobu dovolených, odpočinku, relaxace. Bude tomu odpovídat i poněkud volnější pojetí naší rubriky; odbornější necháme na jindy. I když od vesmíru neodbočíme. Měsíc přece do něj neodmyslitelně patří. Je naším souputníkem už od nepaměti. Byl jasným orientačním bodem, pro staré civilizace byl i jakýmsi kalendářem, lidé mj. podle něj přizpůsobovali lov, zemědělství i další činnosti, ve středověku mu velký význam připisovala astrologie. Pozor, neplést s astronomií. Zajímavé je, že některé pojmy převzala esoterika a jí podobné aktivity. Třeba pojmenování měsíčních úplňků.
Nejblíž ke skutečné astronomii mají pojmy jako superměsíc, superúplněk, mikroúplněk či modrý úplněk. Třeba superúplněk je odvozený od úplňku pozorovaného v tzv. přízemí, kdy je nejblíže Zemi. Naopak nejdál, v tzv. odzemí, jde o mikroúplněk. Modrý úplněk je situace, kdy se úplněk opakuje dvakrát v jednom kalendářním měsíci. Modrou barvu ale určitě nemá. Stejně jako není růžový nebo jahodový, či krvavý apod. Barva Měsíce je vždy závislá na aktuálním stavu atmosféry, výšce nad obzorem, případně na určité fázi měsíčního zatmění.
Zvířátka, květinky, úplňky
Podobně je to s názvy: můžeme se nimi setkat v novinách či na internetových stránkách. Najdeme v nich pro úplňky desítky pojmenování, třeba podle zvířat nebo zemědělských aktivit. Od nich byly také v minulosti odvozeny. Používali je Indiáni, Keltové, kolonisté a další obyvatelé různých oblastí Země, zmínky o nich najdeme ve starých farmářských almanaších a lze s určitostí říci, že nesouvisejí s tím, jak Měsíc za úplňku vypadá. Na rozdíl od vztahu s přírodou. Posuďte sami: máme za sebou lednový Vlčí úplněk, únorový Sněžný, březnový Vraní nebo také Červí, dubnový Růžový, květnový Květinový a červnový Jahodový úplněk.
V létě se můžeme těšit na úplněk Bouřkový, či také Jelení – 10. července. Úplněk Jeseteří přijde 9. srpna. Do podzimu nás přivítá zářijový Kukuřičný, v říjnu pak Lovecký, v listopadu Bobří – pozor ten bude 5. listopadu zároveň superúplňkem, podobně pak 5. prosince bude superúplněk Studený.
Kdy nastává úplněk a jak dlouho trvá
Aby tohle poněkud volněji pojaté čtení mělo nějaký astro edukativní efekt, je dobré si připomenout, že úplněk nastává v okamžiku, kdy je Měsíc na přesně opačné straně Země než Slunce. To osvětluje jeho celý viditelný povrch. Astronomicky vzato, tento jev trvá velmi krátkou dobu. I když vidíte úplněk na obloze celý večer nebo celou noc, neřekli byste, že astronomicky vzato trvá jen velmi krátce. Měsíc, Země a Slunce jsou přesně v jedné přímce vlastně jen pár sekund. Např. pro zmíněný úplněk 10. července nastane ten okamžik ve 22 hodin 36 minut – bráno pro 15. poledník, 50. rovnoběžku a středoevropský letní čas. Věřme, že podobně jako ostatní úplňky bude krásnou ozdobou oblohy a že nezůstane u svého označení „Bouřkový“…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
