Jak bojují šlechtitelé s nemocemi jabloní a máme šanci najít život na planetách u vzdálených hvězd?

Letní odrůda jabloně Allegro
Letní odrůda jabloně Allegro
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

01:08 - Objevy a události
04:18 - Odolné a ještě odolnější: Nové odrůdy jabloní – 1. část
16:28 - Zapomenuté historie/ Luna 2: První zásah Měsíce
20:44 - Kniha měsíce/ Helen Czerski: „Neviditelná fyzika
23:01 - Soutěž o Knihu měsíce
24:08 - Pestrý svět exoplanet - 3. část: Je na nich život?

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o láhvi se vzkazem, kterou padesát let hnaly mořské proudy z Ruska na Aljašku, dozvíte se o objevu pravěké obchodní stanice s kamennými nástroji u Jaroměře a prastarých reliéfů caralské civilizace v Peru, a zmíníme se také o červeném automobilu Tesla, který má za sebou první oblet Slunce.

Jabloně a nemoci

Rozkrojené jablko odrůdy Topaz

Tvorbě nových odrůd jabloní, odolných proti závažným chorobám, se už více než půl století věnuje šlechtitelská stanice Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky ve Střížovicích nedaleko Turnova. Než nová odrůda vznikne, uplyne obvykle 15 až 20 let, naplněných šlechtitelskou prací a testováním tisíců stromků na různých stanovištích. Výsledkem by měla být nejen zdravá a odolná, ale také dobře skladovatelná a chutná jablka.

Se Střížovicemi a prací tamních šlechtitelů jsou spjaty odrůdy Topaz, Opal® nebo Bonita, známé nejen u nás, ale doslova po celém světě. V roce 2017 byla střížovická šlechtitelská stanice rozsáhle modernizována a nové pěstitelské technologie už po dvou letech přinášejí hmatatelné výsledky. O chorobách jabloní, jejich šlechtění a různých peripetiích, které jsou s ním spjaté, jsme si povídali s vedoucím šlechtitelské stanice ve Střížovicích Radkem Černým i s dalším ze střížovických šlechtitelů, Dimitrijem Tyčem.

Žije tam někdo?

Umělecká představa "modré" exoplanety HD 189733b na základě nejnovějších údajů z Hubbleova teleskopu

Pojmem „exoplanety“ se označují oběžnice všech cizích hvězd, ale také třeba bludné planety, vymrštěné ze soustav, kde kdysi vznikly. V každém případě jde o tělesa s planetární charakteristikou, která se nacházejí vně Sluneční soustavy. V minulých dvou pořadech jste se dozvěděli, jakými metodami už více než čtvrt století pozemští vědci exoplanety objevují a že se mezi nimi našlo mnoho zvláštních objektů s nečekanými vlastnostmi, složením či oběžnými dráhami. Druhou Zemi ani druhou Sluneční soustavu jsme zatím nenalezli, i když se o to poctivě a s vynaložením nemalého úsilí snažíme.

Vypadá to, že podmínky, které u nás panují a které dovolily vzniknout naší civilizaci, jsou ve vesmíru vzácné. Třeba ale zatím jen nemáme dost informací. Aby vědci lépe pochopili svět vzdálených exoplanet, a třeba tam našli i život, snaží se co nejlépe prozkoumat planety a měsíce Sluneční soustavy. Skutečně nám při výzkumu exoplanet mohou tyto mise pomoci? O tom hovoří evoluční bioložka a popularizátorka vědy Julie Nováková z Laboratoře evoluční biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.