Ivan Štern: Nízké mzdy z nás učinily zemi montoven
Nízkou hladinu mezd u nás ekonomové zdůvodňují trpkou skutečností, že jsme se stali montovnou Evropy s extrémně nízkou mírou přidané hodnoty. Narážejí tak na kdysi, v 90. letech pyšné české holedbání se, kterak západním trhům vytřeme zrak tím, že si u nás podržíme levnou, ale zdatnou a kvalifikovanou pracovní sílu jako konkurenční výhodu.
Mezitím, jak se ukazuje, zdatná a kvalifikovaná pracovní síla se vytrácela jak pára nad hrncem, zato nízká mzdová hladina na nás civí dál. Mnohý nechápe, jak je možné, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců nedosahují svým příjmem ani oficiálně stanovovaného mzdového průměru. Dokládá to totiž, že propast mezi příjmy manažerů a vysoko postavených úředníků a příjmy ostatního obyvatelstva se prohlubuje. Její okraje se od sebe trvale vzdalují.
Čtěte také
Příčinu toho, že česká ekonomika nyní strádá nedostatkem schopných, kvalifikovaných a řemeslně zdatných odborníků, lze sotva hledat jen ve skladbě českého školství. Především v tom, že tu několik desetiletí vládne nízká hladina mezd a extrémně vysoká nerovnost v příjmech.
Před nějakým časem vydaná studie berlínského ústavu pro výzkum hospodářství na datech sesbíraných v letech 1990 až 2015 dovozuje, že nízké mzdy způsobují nejen pokles produktivity práce, ale i zhloupnutí společnosti. Příjemci nízkých mzdových ohodnocení, píše se zde, čím dál méně investují do delších vzdělávacích cyklů či do hlubšího vzdělávání vůbec.
Nízké příjmy příčinou existence montoven?
Studiem studie zjišťujeme, že příjmová nerovnost má fatální vliv na produktivitu práce. Příjemci podprůměrných platů, u nás to jsou dvě třetiny zaměstnanců, v tom spatřují nespravedlnost. Nakonec podlehnou frustraci a nechuti k jakékoli tvořivé či inovativní práci.
Čtěte také
V našich poměrech nemusí jít přitom jen o profese z povahy věci méně společensky významné. Tento jev zaznamenáváme i mezi mladými akademiky. Aby uživili svoji rodinu a zajistili jí materiální podmínky, odpovídající zaujatému společenskému postavení, často pracují na dva až tři úvazky.
Trpí tím nejen jejich badatelské činnosti, bez níž jsou pokroky v činnosti pedagogické nemyslitelné, ale vázne i jejich odborný rozvoj. Začne převládat sklon k rutině. Odsud je už jen krůček k postupnému hloupnutí.
Zahraniční investoři, kteří se uvolili u nás zřídit nanejvýš montovny, si onu konkurenční výhodu, aniž k tomu potřebovali zmíněnou německou studii, vyložili ne po našem, ale po svém. Země, podle nich, jež ve většině špatně své lidi platí, své pappenheimské nejspíš zná nejlépe. V takové zemi investovat do sofistikovanějších výrob by bylo asi hazardem.
Otázka tedy nestojí, zda montovny jsou příčinou obecně nízkých příjmů, ale zda obecně nízké příjmy nejsou příčinou existence montoven.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
