Ivan Dejmal – disident, chartista i ministr životního prostředí, rodák z Ústí nad Labem

1. listopad 2024

Po listopadu 1989 se řada normalizačních vězňů proměnila v politické elity. A jedním z nich byl i ústecký rodák Ivan Dejmal.

Narodil se v roce 1946. Vyučil se zahradníkem. Ve studiu pokračoval na Vysoké škole zemědělské v Praze. V 5. ročníku ho ale vyloučili.

Společně s Petrem Uhlem, Petruškou Šustrovou nebo Jaroslavem Baštou se totiž angažoval v levicovém Hnutí revoluční mládeže, které usilovalo o nastolení demokracie, zrušení cenzury, armády i StB.

Pro podvracení republiky byl Dejmal v počátcích normalizace dvakrát vězněn. Za mřížemi strávil čtyři roky.

Později se stal předním disidentem a živil se jako myč oken, výrobce náhrobních kamenů nebo závozník.

V rámci Charty 77 vydával Ekologický bulletin. Stál u založení Konfederace politických vězňů a Hnutí za občanskou svobodu. V jeho bytě se rok odehrávala tzv. Patočkova univerzita pro ty, kteří nemohli kvůli režimu studovat.

Revoluční události roku 1989 zastihly Dejmala jako strojníka čerpací stanice u vodáren. Konečně mohl dostudovat.

V lednu 1991 byl jmenován ministrem životního prostředí. Auto odmítal a do parlamentu jezdil na kole. Ve funkci byl do července 1992. Podařilo se mu prosadit klíčový zákon o ochraně přírody a krajiny.

Později pracoval jako ředitel Českého ústavu ochrany přírody i jako nezávislý ekologický projektant. Zemřel v Praze v roce 2008.

autor: Milan Knotek
Spustit audio