InSight: hluboký spánek hlídače „marsotřesení“ a příběh Jana Žižky, lapky, ale také Božího bojovníka

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že zatopená Hranická propast na Moravě je o dalších padesát metrů hlubší a ani naměřených 450 metrů není konečná, vyjmenujeme některé z 22 organismů, zanesených nově do unijního seznamu invazních druhů, povíme si o sošce berana, nalezené na známé pravěké lokalitě Těšetice-Kyjovice na Znojemsku a řeč bude také o čínské kosmonautice – úspěšném připojení nové laboratoře k čínské orbitální stanici a pádu nosné rakety, která ji vynesla do vesmíru..

Hluboký spánek hlídače „marsotřesení“

Planeta Mars|foto:Pixabay, CC0 1.0

Americká sonda InSight přistála 26. listopadu 2018 v marsovské oblasti Elysium Planitia, na přechodu mezi nížinami severní a výšinami jižní polokoule rudé planety. Je to na pohled nudná oblast, rovina bez velkých balvanů, ideální pro bezpečné přistání a vyklopení fotovoltaických panelů stacionární sondy. InSight skutečně neměla po povrchu jezdit. Jejím hlavním přístrojem byl seismometr. Přístroj, který měří otřesy.

Umělecké znázornění sondy InSight|foto:NASA, CC0 1.0

Vědci se za pomoci těchto měření chtěli dozvědět víc o vnitřní stavbě planety Marsu, o níž se dosud jen dohadovali. A podařilo se. Nejsilnější „marsotřesení“ zaznamenala sonda InSight letos na jaře – a v zápětí se více méně odmlčela. Pokud se nestane nic zásadního, koncem roku bude její mise definitivně ukončena.

Proč sonda InSight spěje k ukončení své marsovské mise? Na to jsme se ptali geologa a planetologa Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Co všechno za tři a půl roku fungování seismometr sondy naměřil? A co nám naměřená data prozrazují o rudé planetě?

600 let od husitské revoluce: Jednooký

Torzo sochy Jana Žižky od Josefa Václava Myslbeka|foto:Romana Lehmannová, Český rozhlas

Už potřetí se vracíme k událostem, starým šest století – k událostem, spjatým s husitskou revolucí; občanskou válkou, která zachvátila a na dlouhou dobu poznamenala Čechy a Moravu. Tentokrát se věnujeme především osobnosti husitského hejtmana Jana Žižky a zmíníme se také o všeobecném chaosu, bídě, společenském a hospodářském úpadku, který husitská revoluce přinesla především rolníkům, kterých bylo tehdy v našich zemích nejvíce.

Socha Jana Žižky na pražském Vítkově|foto:Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

O Žižkovi se ví, že byl žoldnéřem i lapkou, pak se najednou objevil v Praze, na dvoře českého krále Václava IV. a o něco později z něj byl husita a Boží bojovník. Jak u něj mohlo dojít k takovému přerodu? Na tuhle otázku hledal historik profesor Petr Čornej odpověď celá dlouhá léta... Když se Jan Žižka stal husitou, byl už na jedno oko slepý. Ví se na které – a kde o ně přišel? A co se mu stalo u hradu Rábí, kde utrpěl zranění druhého oka? A jak se vedlo sedlákům: v zemi, která sice od léta 1420 měla nového krále, ale ten v ní nevládl?