InSight: hluboký spánek hlídače „marsotřesení“ a příběh Jana Žižky, lapky, ale také Božího bojovníka
Sonda InSight na Marsu (4:14) – Historie: Vzducholoď duchů (19:25) – Knihovnička: Důvod k naději (24:21) – Šest století od husitské revoluce, 3. část: Jednooký (27:42)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že zatopená Hranická propast na Moravě je o dalších padesát metrů hlubší a ani naměřených 450 metrů není konečná, vyjmenujeme některé z 22 organismů, zanesených nově do unijního seznamu invazních druhů, povíme si o sošce berana, nalezené na známé pravěké lokalitě Těšetice-Kyjovice na Znojemsku a řeč bude také o čínské kosmonautice – úspěšném připojení nové laboratoře k čínské orbitální stanici a pádu nosné rakety, která ji vynesla do vesmíru..
Hluboký spánek hlídače „marsotřesení“
Americká sonda InSight přistála 26. listopadu 2018 v marsovské oblasti Elysium Planitia, na přechodu mezi nížinami severní a výšinami jižní polokoule rudé planety. Je to na pohled nudná oblast, rovina bez velkých balvanů, ideální pro bezpečné přistání a vyklopení fotovoltaických panelů stacionární sondy. InSight skutečně neměla po povrchu jezdit. Jejím hlavním přístrojem byl seismometr. Přístroj, který měří otřesy.
Vědci se za pomoci těchto měření chtěli dozvědět víc o vnitřní stavbě planety Marsu, o níž se dosud jen dohadovali. A podařilo se. Nejsilnější „marsotřesení“ zaznamenala sonda InSight letos na jaře – a v zápětí se více méně odmlčela. Pokud se nestane nic zásadního, koncem roku bude její mise definitivně ukončena.
Proč sonda InSight spěje k ukončení své marsovské mise? Na to jsme se ptali geologa a planetologa Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Co všechno za tři a půl roku fungování seismometr sondy naměřil? A co nám naměřená data prozrazují o rudé planetě?
600 let od husitské revoluce: Jednooký
Už potřetí se vracíme k událostem, starým šest století – k událostem, spjatým s husitskou revolucí; občanskou válkou, která zachvátila a na dlouhou dobu poznamenala Čechy a Moravu. Tentokrát se věnujeme především osobnosti husitského hejtmana Jana Žižky a zmíníme se také o všeobecném chaosu, bídě, společenském a hospodářském úpadku, který husitská revoluce přinesla především rolníkům, kterých bylo tehdy v našich zemích nejvíce.
O Žižkovi se ví, že byl žoldnéřem i lapkou, pak se najednou objevil v Praze, na dvoře českého krále Václava IV. a o něco později z něj byl husita a Boží bojovník. Jak u něj mohlo dojít k takovému přerodu? Na tuhle otázku hledal historik profesor Petr Čornej odpověď celá dlouhá léta... Když se Jan Žižka stal husitou, byl už na jedno oko slepý. Ví se na které – a kde o ně přišel? A co se mu stalo u hradu Rábí, kde utrpěl zranění druhého oka? A jak se vedlo sedlákům: v zemi, která sice od léta 1420 měla nového krále, ale ten v ní nevládl?
Související
-
Sonda InSight přistála na Marsu, odkud bude posílat data o otřesech planety
Vrátíme se k úspěch českých studentů v soutěži Amazon Alexa Prize a navštívíme novou laboratoř laserového centra v Dolních Břežanech. Moderuje Veronika Paroulková.
-
Předlohou pro koně Jana Žižky na známé pražské soše byl skutečný hřebec z Tlumačova
Člověk, který má jako koníčka koníčky – to je ředitel Zemského hřebčince v Tlumačově David Olejníček, který v rozhovoru mluvil o historii i současnosti tohoto hřebčince.
-
Světla a stíny hejtmanovy životní cesty odhaluje kniha o Janu Žižkovi z Trocnova
Publikaci, jejímž autorem je Otomar Dvořák, představuje knihovnice Helena Stejskalová. Dále pořad nabízí rozhovor se Stevem Lichtagem o dokumentu Stingl – Malý velký Okima.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
