Hutné polévky byly mnohdy hlavním jídlem na stolech našich babiček
V dobách našich předků, kdy moc peněz nebylo a z toho, co dům dal, se musela najíst celá rodina, se často hlavním jídlem stávaly polévky. Většinou hutné a vydatné.
Naprostým základem byla bramborová se sušenými houbami. Do vody se daly vařit brambory s kořenovou zeleninou a přidaly se houby. Polévka se zahustila jíškou a dochutila majoránkou, solí, pepřem a třeným česnekem.
Ostatně, určitě ji mnozí z vás vaří ještě dnes. Stejně tak oblíbená byla polévka fazolová. Postup i ingredience byly stejné, jen namísto brambor se dávala fazole, kterou si dřív každý pěstoval na poli. A do jíšky se ještě přidávala mletá červená paprika.
Ale v chudých chalupách se vařil velmi často jen oukrop. Polévka z vody, brambor a starého chleba. Brambory se uvařily do měkka, přidala se sůl, česnek a nakonec se do hrnce nebo rovnou do talíře lámal tvrdý chleba. A když bylo, přidávalo se do polévky ještě kousek sádla. Tak i to byly doby našich babiček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.