Husitství zdůraznilo rozdíl mezi náboženstvím a církvemi, říká filozof Bednář

I když je fenomén husitství v české kulturní tradici zakořeněn, výklady tohoto významného období našich dějin se ale různí.

Pro jedny je to počátek evropské reformace a předpoklad evropské demokracie, pro jiné období barbarství a úpadku, které české země rozvrátilo a přivedlo do mezinárodní izolace.

„Jedna věc je husitství jako historická epocha, jiná věc je jeho odraz v české kultuře, a ten vidím spíše kriticky,“ řekl v pořadu Pro a proti literární historik a překladatel Daniel Soukup.

Ten ale i přes kritické postoje k určitým rysům husitství uznává jeho roli v národních dějinách.

„Husitský prapor nevlaje nad Pražským hradem pro to, co se stalo před 600 lety, ale kvůli tomu, co se stalo za posledních 200 let,“ odkázal na moderní dědictví husitské tradice Soukup.

To, že země v době husitství byla do značné míry zpustošena, není vinou jen husitů. „V zemi vypukla z části občanská válka, z části obranná válka proti intervencím, takže země nemohla nebýt zpustošena. Husité rozhodně nebyli jen banda lupičů, vrahů,“ shrnul literární historik.

Soukup: „Husitství se opakovaně stávalo původcem tří negativních stereotypů v českých dějinách: protiněmeckého, protišlechtického a protikatolického. Husitství má i řadu přehnaných rysů jako přehnaný moralismus nebo izolacionismus. Patří do české historie a kultury, ale kritickou reflexi zaslouží.“

Filozof Miroslav Bednář považuje husitství za první krok k evropské reformaci, která se stala předpokladem vzniku moderní evropské demokracie.

Bednář: „Husitství poprvé zcela zřetelně zdůraznilo zásadní rozdíl mezi náboženstvím a církvemi. Náboženství je to, co je v nás, v co opravdu věříme, nebo nevěříme. Církve jsou organizace, která organizují tak či onak věřící. Tento rozdíl a fakt, že církve jsou odvozené od náboženství a ne naopak, husitství zdůraznilo, a tím se stalo počátkem reformace.

„Na husitství je podstatné to, že se stalo předpokladem nejen reformace, ale i osvícenství, a velice výrazně působilo i v době národní obrození,“ dodal.

Podle Bednáře druhý život husitství spočívá v tom, jak tvrdil i František Palacký, že se husitství skutečně stalo počátkem evropské reformace. „Dělat z něj v jeho vlivu úpadkový fenomén je neobhajitelné.“

„Jde primárně o důraz na nezastupitelnost mravního svědomí a rozumu individua, a to je něco, co se stalo jak základem reformace, ale i moderní demokracie nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech amerických,“ vyzdvihl přínos českého husitského hnutí Miroslav Bednář.